Aktual.: 3.12.2025 14:02
Praha – Pokud bude nynější vláda v demisi existovat ještě 17. prosince, pošle v tento termín do Sněmovny upravený návrh státního rozpočtu na příští rok. Po jednání kabinetu to dnes řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL). K přepracování návrhu státního rozpočtu vyzvala kabinet na konci listopadu Sněmovna, končící vládě na to dala lhůtu 20 dnů, která vyprší právě 17. prosince.
„Platí jasná dohoda, že 17. prosince, pokud tato vláda bude stále funkční, bude mít mandát, rozpočet do Sněmovny odešleme,“ řekl Jurečka. Už před dnešním jednáním kabinetu ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zdůrazňoval, že odeslání rozpočtu vnímá jako povinnost. „Budu trvat na tom, že nemůžeme tu věc vysedět, vymlčet, nereagovat, nerespektovat usnesení Poslanecké sněmovny,“ zdůraznil Výborný.
Dnes kabinet k úpravě rozpočtu nepřistoupil. „Vedeme interní debaty, jestli nějaké změny budeme v kapitolách dělat, nebo nebudeme,“ řekl Jurečka. Jednotliví ministři podle něj budou o případných úpravách ve svých resortech jednat s ministerstvem financí.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) před dnešním jednáním vlády upozornil na to, že ještě před koncem lhůty stanovené Sněmovnou pro přepracování rozpočtu by mohl být jmenován nový kabinet ANO, SPD a Motoristů. Podle něj není jasné, zda by se pak usnesení Sněmovny vztahovalo i na novou vládu. Představitelé vznikající koalice opakovaně uváděli, že by chtěli, aby byl jejich kabinet jmenován před Vánoci.
Podle ministra dopravy v demisi Martina Kupky (ODS) lze dnes očekávat debatu o rozpočtu, ale ne konečné rozhodnutí. Sám chce do debaty přispět návrhem mechanismu jak stanovovat priority pro budování dopravních staveb. „Znamená to zajistit, aby budoucí vláda věděla, jak rozbíhané stavby budou zatěžovat rozpočet příští rok i v dalších letech a vztáhnout pro to rozhodnutí kritéria jako intenzita dopravy,“ řekl Kupka.
Podle Kupky by mechanismus umožnil příští vládě rozhodnout o snížení objemu peněz ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a přiblížit ho tak návrhu státního rozpočtu. Na rozpor mezi státním rozpočtem a rozpočtem SFDI upozorňovali poslanci i Národní rozpočtová rada. Rozpočet SFDI počítal s příjmy ze státního rozpočtu vyššími zhruba o 37 miliard korun, než kolik byly plánované transfery ze státního rozpočtu do fondu.
Končící vláda původně navrhla rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený deficit 237 miliard korun. Dodatečných 49 miliard korun tvoří výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a půjčka na stavbu jaderné elektrárny Dukovany, pro které platí výjimka z rozpočtových pravidel. Sněmovna hlasy nové koalice návrh rozpočtu odmítla, podle ní v něm chybí zhruba 96 miliard korun.
Návrh Pirátů na růst daňových slev a rodičovské vláda v demisi odmítla
Pirátskou předlohu o růstu části daňových slev a rodičovského příspěvku vláda Petra Fialy (ODS) v demisi odmítla, argumentuje při tom zejména rozpočtovými dopady. Vyplývá to z výsledků dnešního zasedání. Podle podkladů pro dnešní schůzi měla vláda zpochybnit také navrhované zavedení spotřební daně na tiché víno.
Předkladatelé Olga Richterová a Ivan Bartoš odhadli dopad navrhovaných změn na veřejné rozpočty na až 23,4 miliardy korun ročně. Podle stanoviska vlády pro zákonodárce není zřejmé, jakým postupem autoři částku vyčíslili. „Navíc celková částka nákladů odhadovaná ve výši necelých 30 miliard korun, aniž by došlo k přijetí kompenzačních opatření, se vládě jeví jako rozpočtově nezodpovědná,“ konstatovala vláda.
Roční základní daňová sleva na poplatníka by podle novely představovala tři čtvrtiny průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok. Nyní jde o pevnou částku 30.840 korun. Teď by podle důvodové zprávy vzrostla na 34.624 korun. Kabinet upozornil, že konstrukce slevy spolu se zavedením automatické valorizace rodičovského příspěvku by vedly do budoucna k dalším nákladům, které není možné odhadnout. Rodičovskou novela zvyšuje o 70.000 korun na 420.000 korun.
Daňové zvýhodnění na první dítě by vzrostlo podle předlohy z 15.204 korun na 22.320 Kč a dostalo by se na nynější úroveň slevy na druhé dítě. Předloha podle vlády ale nabízí i takový výklad, že na druhé dítě by žádné daňové zvýhodnění nebylo.
Tiché víno by podléhalo podle pirátského návrhu spotřební dani 23,4 koruny na litr. Nyní je na něj sazba jako u jediného druhu alkoholického nápoje nulová. Nově by byla stejná jako u šumivého vína, do rozpočtu by přinesla podle odhadů předkladatelů kolem čtyř miliard korun ročně. Podle vlády by vinařům vznikla povinnost přiznat daň v okamžiku dokončení výroby vína jednorázově za celou jejich roční produkci. „Což by pro řadu z nich bylo pravděpodobně likvidační,“ stojí ve stanovisku. Nastupují koalice ANO, SPD a Motoristů v návrhu programu svého budoucího kabinetu uvádí, že zavedení daně na tiché víno odmítá.
Novela vychází z pirátského volebního programu, měla by být účinná od začátku příštího roku. S ohledem na legislativní proces to není reálné, byť předkladatelé chtějí, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně v prvním čtení. „Rychlé přijetí navrhované právní úpravy je nezbytné, neboť cíleně a efektivně posiluje nízko a středně příjmové rodiny, které nejvíce pociťují tlak současných cen bydlení, energií a služeb,“ stojí ve zdůvodnění.
Vláda odmítla návrh Pirátů na vznik úřadu pro prevenci korupce
Vláda v demisi dnes odmítla návrh Pirátů na vznik Úřadu pro prevenci korupce a střetu zájmů. Podle výsledků zasedání k němu zaujala negativní stanovisko. Nový úřad by měl podle Pirátů vzniknout transformací již existujícího Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který sídlí v Brně. Měl by na sebe převzít protikorupční agendu a další činnosti od jiných úřadů. Podle argumentů z návrhu stanoviska pro vládu však předloha neobsahuje přesvědčivé argumenty pro nedostatečnost současné úpravy.
„Transformace (úřadu) není pouhou terminologickou úpravou, ale věcným rozšířením působnosti tak, aby veškeré klíčové protikorupční agendy – financování politických stran a politických hnutí, střet zájmů, ochrana oznamovatelů a regulace lobbování – byly vykonávány jedním nezávislým ústředním správním úřadem,“ napsali předkladatelé návrhu. Jsou pod ním podpisy předsedkyně pirátského klubu Olgy Richterové a bývalého předsedy strany Ivana Bartoše. Stejný návrh předložili už před volbami.
Vláda ale v návrhu stanoviska uvedla, že navrhovaná úprava představuje zásadní změnu s významnými dopady. Měla by proto projít předchozí detailní odbornou diskusí, která by případně přinesla argumenty pro takovou změnu. To lze podle vlády spolehlivě zajistit pouze formou přípravy vládního návrhu se standardním připomínkovým řízením, a nikoli poslaneckým návrhem. „Materiál předloženého návrhu zákona neobsahuje detailnější a skutečně přesvědčivé argumenty v tom smyslu, zda, proč a v čem je stávající právní úprava nedostatečná, nevyhovující či nefunkční,“ argumentuje také vláda.
Návrh přichází s tím, že například agenda lobbování by měla přejít z ministerstva spravedlnosti na nový úřad, který by měl nově projednávat i některé přestupky. Měl by převzít i ochranu oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů. V navazujícím zákoně chtějí Piráti také zavést povinnost stran a hnutí prokázat, kdo byl skutečným zdrojem daru straně.
Piráti navrhují, aby navrhovaný úřad sídlil v Praze. Jeho předseda má mít podle nich plat jako předseda Sněmovny a členové jeho širšího vedení mají mít plat jako místopředsedové Sněmovny. Pokud se nezmění platový zákon, měl by předseda Sněmovny pobírat od příštího roku víc než 300.000 korun.
Bez ohledu na stanovisko vlády v demisi rozhodnou o jeho osudu poslanci. Není ale jasné, zda a kdy se k jeho projednání vůbec dostanou.
Vláda schválila nařízení s úpravou příplatků za práci pod vodou či s viry
Příplatky za práci ve ztíženém prostředí se budou od příštího roku vyplácet při jakékoliv práci pod vodou bez ohledu na hloubku ponoru. Zpřesňuje se také výčet biologických činitelů, s nimiž někteří pracovníci zacházejí. I u nich se to promítá do odměny. Počítá s tím novela nařízení o vymezení ztíženého pracovního prostředí a výši příplatku za práci v něm, kterou dnes schválila vláda v demisi. Uvedla to na svém webu ve výsledcích jednání. Předpis doplňuje zákoník práce. Úpravu navrhlo ministerstvo práce.
Práce do jednotlivých kategorií podle různých činitelů rozřazuje vyhláška. V ní se změnila úprava nejnáročnější skupiny, tedy čtvrté. Do ní spadá i práce v tlaku nad 400 kilopascalů. Nově se limit nebude vztahovat na práci pod vodou.
Autoři návrhu to zdůvodňují tím, že účinky zvýšeného tlaku ve vodě jsou podobné jako při práci v hyperbarické komoře či kesonech. „Jsou to práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření, a to bez ohledu na hloubku pracovního ponoru při každé práci pod hladinou,“ uvedlo v podkladech k nařízení ministerstvo práce. Podle něj by se činnost pod vodou měla promítnout do odměňování.
Novela obsahuje také zpřesnění pojmů při výčtu biologických činitelů. Má sladit rozčlenění jednotlivých patogenů do skupin. Nařízení teď zmiňuje vědomé zacházení s biologickými činiteli, jejich zdroji či přenašeči. Ve výčtu je přes 20 virů a bakterií, mezi nimi třeba původce eboly, opičích neštovic, antraxu či ptačí chřipky. S látkami zacházejí vědomě jen pracovníci Vojenského výzkumného ústavu z resortu obrany a Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany z resortu vnitra, upřesnilo ministerstvo práce.
Za práci ve ztíženém prostředí s vysokou koncentrací prachu, chemikálií, s nadměrným hlukem, vibracemi, ve vedru či v chladu je příplatek. Podle zákoníku práce má činit nejméně desetinu minimální mzdy. Ta je letos 20.800 korun, od ledna vzroste na 22.400 korun.
Pracovníci z takzvané čtvrté kategorie s nejrizikovějšími podmínkami za určitý odpracovaný čas v náročném prostředí mohou jít dřív do důchodu, zaměstnavatel za ně odvádí vyšší důchodové pojištění. Pracovníkům ze třetí kategorie musí pak od letoška povinně spořit na stáří. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů v návrhu svého programového prohlášení slibuje změnu. Skupinu osob s náročnou prací s nárokem na dřívější důchod chce rozšířit, řekl v pondělí po setkání s prezidentem kandidát na ministra práce Aleš Juchelka (ANO).
