Aktual.: 22.06.2026 16:05
Brno – Pokud prezident Petr Pavel podá kvůli sporu o účast na summitu NATO v Ankaře kompetenční žalobu, bude se jí Ústavní soud (ÚS) zabývat přednostně. Kauzu projedná mimo obvyklé pořadí, řekla dnes ČTK mluvčí soudu Kamila Abbasi. Délku řízení však zatím odhadovat nelze. Vláda dnes oznámila, že s Pavlovou účastí nepočítá, prezident avizoval, že se v takovém případě obrátí na ústavní soudce. Vyjádření prezidenta zveřejní jeho kancelář v úterý v 10:00.
Zda by soud rozhodl ještě před summitem, který se koná 7. a 8. července, není jisté. Průměrná délka řízení v takzvaných plenárních věcech skončených v letech 2007 až 2025 činila necelých deset měsíců.
Ve sporech o rozsah kompetencí rozhoduje ÚS vždy v plénu, které tvoří všech 15 soudců a soudkyň. „Bude-li návrh k ÚS podán, plénum dá kauze patřičnou prioritu a projedná návrh přednostně. Konkrétní lhůtou ÚS ze zákona vázán není, platí ale již uvedené, že by ÚS kauzu projednal mimo obvyklé pořadí,“ řekla Abbasi.
Doplnila, že kompetenční žaloba dosud nebyla podaná, přičemž bez znalosti obsahu návrhu nelze odhadnout rozsah přezkoumávání, a tedy ani délku řízení.
Vláda dnes oznámila, že misi na summit NATO povede premiér Andrej Babiš (ANO), účastnit se budou i ministři obrany Jaromír Zůna (za SPD) a zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé).
Případnou kompetenční žalobu vidí Babiš jako zbytečnou. Argumenty jsou prý jasné. Prezident se podle něj vžil za bývalé vlády do role lídra v zahraniční politice. Současný kabinet má ale podle Babiše dostatečné kompetence a chce zahraniční politiku aktivně vést.
ÚS na základě ústavy rozhoduje ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy. Týká se to sporů o „příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy“, upřesňuje zákon o ÚS. Soud může nálezem vyjasnit, který orgán je příslušný vydat rozhodnutí v konkrétní věci, případně může zrušit starší rozhodnutí, kterým si orgán nějakou kompetenci přivlastnil, případně ji popřel.
Spory o rozsah kompetencí jsou v agendě ÚS poměrně vzácné. Například v roce 2001 se soud zabýval sporem mezi vládou premiéra Miloše Zemana (tehdy ČSSD) a prezidentem Václavem Havlem o to, zda prezident potřebuje spolupodpis premiéra při jmenování guvernéra a viceguvernérů České národní banky. Dospěl k závěru, že prezident je může jmenovat samostatně, bez kontrasignace. Od podání návrhu k rozhodnutí tehdy uplynuly dva měsíce.
Před necelými 20 lety ústavní soudce zaměstnávaly spory o vedení a personální doplňování Nejvyššího soudu. Rozhodli, že pokud chce ministr spravedlnosti přidělit k Nejvyššímu soudu nového soudce, potřebuje souhlas předsedkyně, tehdy Ivy Brožové. Dalším nálezem stanovili, že prezident republiky, tehdy Václav Klaus, má kompetenci jmenovat místopředsedu Nejvyššího soudu, ovšem jen po předchozím souhlasu předsedkyně. Znamenalo to, že se místopředsedou nakonec nestal Jaroslav Bureš.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}