Aktual.: 16.05.2025 20:22
Varšava – Lidé v Polsku budou v neděli volit nástupce konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy, spojence nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), jehož druhé a poslední pětileté funkční období skončí v srpnu. Na výběr mají ze 13 zaregistrovaných uchazečů, je ale málo pravděpodobné, že by se některému z nich podařilo už v prvním kole získat více než 50 procent hlasů. O prezidentovi tak zřejmě rozhodne až druhé kolo 1. června.
Do druhého kola by postoupili dva nejsilnější uchazeči z kola prvního. Za favority je podle průzkumů pokládán liberální varšavský starosta Rafal Trzaskowski, který je kandidátem nejsilnějšího vládního uskupení premiéra Donalda Tuska, a historik Karol Nawrocki. Toho podporuje strana PiS, která vládla zemi v letech 2015 až 2023. Po nich v průzkumech s odstupem následuje kandidát krajní pravice Slawomir Mentzen, dlouho pokládaný za černého koně kampaně.
Trzaskowski už na prezidenta kandidoval, ale v roce 2020 prohrál rozhodující duel s Dudou. Průzkum společnosti IBRiS, zveřejněný ve čtvrtek, mu přisuzuje 32,6 procenta hlasů, zatímco Nawrockého podporovalo 26,4 procenta dotázaných a Mentzena 11,8 procenta.
Kandidátovi PiS podle komentátorů uškodila aféra kolem zatajovaného bytu, který Nawrocki podle médií za nepříliš transparentních okolností získal od penzisty dožívajícího v nouzi v domově důchodců. Nawrocki na aféru zareagoval oznámením, že garsonku předal na charitativní účely a že bude sloužit bezdomovcům. Mnohé otázky ale ponechal bez odpovědi a podle expertů mu aféra ještě může uškodit v druhém kole, kam pravděpodobně postoupí.
Polsko je parlamentní demokracií, ale prezident má značný vliv. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, má právo veta, utváří zahraniční politiku a sehrává v zemi i symbolickou roli. Duda do značné míry prosazoval konzervativní agendu PiS. Když se na konci předloňského roku k moci dostala centristická koalice premiéra Tuska, začal Duda blokovat klíčové reformy zaměřené na obnovení nezávislosti soudnictví a nápravu vztahů s Evropskou unií, která s vládami PiS vedla spory o nezávislost justice.
„V sázce je mnoho jak pro vládní koalici, tak i pro ty, kterým leží na srdci budoucnost demokracie v Polsku. Jde o demokratické reformy a obnovení právního státu, což lze uskutečnit jen za přispění příštího prezidenta,“ řekl agentuře AP šéf varšavského Institutu pro veřejné záležitosti Jacek Kucharczyk. Volby jsou ale klíčové i pro PiS. „Její budoucnost jako dominantní politické síly může záviset na výsledku,“ míní.
Polsko hlasuje v situaci, kdy se na sousední Ukrajině válčí. Na východní hranici, zejména pak na úseku s Běloruskem, je cítit migrační tlak. Část hranice má ale Polsko společnou i s ruskou Kaliningradskou oblastí. Polsko tak zaujímá klíčové místo na východním křídle NATO a slouží i jako hlavní překladiště západní pomoci Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání invazi ruských vojsk.
Bezpečnost země je tak v prezidentských volbách v popředí, stejně jako budoucnost demokracie a role Polska v EU. Jedním z nejdůležitějších úkolů nového prezidenta bude udržovat silné vazby se Spojenými státy, což je v Polsku všeobecně považováno za nezbytné k přežití této země ve stále nestabilnějším sousedství, uvedla agentura AP.
Trzaskowski i Nawrocki slíbili pokračovat v podpoře Ukrajiny, ale jejich vize pro Polsko se velmi liší v otázkách role EU a domácí sociální politiky. Oba přední kandidáti také podporují pokračující vojenské angažmá USA v Evropě. Trzaskowski klade větší důraz na prohloubení vazeb s EU, zatímco Nawrocki je skeptičtější vůči Bruselu a prosazuje více národně konzervativní agendu.