Aktual.: 11.08.2025 11:14
Praha – Čeští politici se rozcházejí v hodnocení významu chystané páteční schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zatímco místopředseda opozičního hnutí ANO Radek Vondráček jednání na Aljašce chápe jako unikátní příležitost ukončit nebo aspoň pozastavit vyčerpávající válku, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) či členka sněmovního zahraničního výboru Helena Langšádlová (TOP 09) zatím velká očekávání nemají. Vyplynulo to z jejich vyjádření pro ČTK.
Schůzka se bude týkat války na Ukrajině, která se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022. Podle Vondráčka dává Trump jasně najevo, jak vysokou hodnotou je pro něj mír. „Proto mu držím palce. Rozhodně odmítám Donalda Trumpa podceňovat. Už dokázal, naposledy u Arménie a Ázerbájdžánu, že má pozitivní mírové výsledky. USA máme podporovat, ne jim házet klacky pod nohy,“ sdělil dnes ČTK. Českou vládu vyzval, aby Trumpa podpořila.
Jednání bere Vondráček jako unikátní příležitost ukončit nebo aspoň pozastavit válku. „Věřím, že evropská iniciativa je vedena směrem přispět k nalézání východiska, ve prospěch Ukrajiny. Chybí mi v ní ale realističtější pohled na situaci. Je to tedy spíše soubor přání, ale ukončení války si žádá oboustranné ústupky. Přesně to řekl pan prezident (Petr) Pavel,“ dodal Vondráček.
Fakt, že Rusko na rozhovory přistoupilo, považuje Bartošek za jasný důkaz, že stupňování ekonomických sankcí funguje. „Ruský rozpočet se hroutí a Putin hledá cesty, jak tlak zmírnit. Právě teď je strategický okamžik jeho slabosti využít – a požadovat mnohem víc než Trump a jeho tým zatím avizují,“ míní. Od samotné první schůzky velká očekávání nemá. „Rusové od počátku tvrdí, že půjde jen o první z celé série jednání,“ uvedl.
Lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném prohlášení uvedli, že cestu k míru nelze určit bez Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že jakékoliv řešení konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru. Dodal, že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům.
Bartošek doplnil, že jakýkoliv handl s ukrajinským územím bez souhlasu samotné Ukrajiny a silných bezpečnostních záruk nemůže dlouhodobě fungovat. „Stejně tak je klíčové, aby se s výsledkem vyjednávání ztotožnily i evropské státy, díky jejichž pomoci se Ukrajina dosud dokáže ruské agresi bránit,“ dodal.
Šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09) ČTK napsal, že jednání může být důležité, i když jde teprve o první. „Mám obavu, aby to nakonec nebyla odměna pro agresora. Setkávají se nikoli na neutrální půdě, ale v USA, což má v diplomacii svůj význam, vždyť Putin opakovaně nerespektoval ultimáta amerického prezidenta,“ uvedl. Podle Fischera je nutné také uspořádat jednání s Ukrajinou. „Jinak by to Rusko mohlo chápat jako potvrzení své agresivní politiky. Za ruským válečným tažením zůstaly už statisíce nevinných lidských obětí, na které nemáme právo zapomínat,“ dodal.
Ve hře je podle Fischera i globální bezpečnost. „Za Ruskem pevně stojí KLDR, Írán a Čína. I proto bychom neměli ztrácet ze zřetele například přípravu nových sankcí, které budou směřovat právě na tyto režimy,“ uvedl. Státy EU pak musí trvat na účasti Kyjeva u jednání. „Výsledná dohoda nesmí přidat razítko na šílené válečné tažení Putina. Nelze legitimizovat zabrání území cizího státu silou,“ zdůraznil.
Langšádlová velká očekávání od schůzky nemá. „Výsledek jednání musí respektovat zájmy Ukrajiny, která již víc než dva roky hájí před ruskou agresí nejenom své území, ale i celou Evropu,“ uvedla. Evropská role při uzavírání příměří je podle ní zásadní. „V našem zájmu je, aby řešení bylo dlouhodobé a stabilní, tak aby Putin nepokračoval ve své agresi vůči dalším evropským zemím,“ doplnila.
