Komerční prezentace Aktual.: 5.05.2025 10:44
Berlín – Politici stran budoucí německé vlády se neshodou, zda usilovat o zákaz Alternativy pro Německo (AfD). Tuto nejsilnější opoziční stranu minulý týden německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) oficiálně označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Předseda sociální demokracie (SPD) a budoucí vicekancléř Lars Klingbeil řekl, že nová vláda zváží její zákaz. Politici konzervativní unie CDU/CSU jsou ale k takovému kroku skeptičtí.
BfV minulý pátek uvedl, že po rozsáhlé analýze dospěl k závěru, že AfD je strana s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Strana podle úřadu, který plní v Německu funkci civilní kontrarozvědky, činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová uvedli, že považují rozhodnutí za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii. Avizovali, že se budou proti rozhodnutí soudně bránit.
Spolupředseda SPD Klingbeil už v pátek řekl, že AfD je útokem na zemi a že nová německá vláda zváží její zákaz. Například budoucí ministr vnitra z Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt je ale k zákazu nadále skeptický.
„Nemyslím si, že je možné se AfD zbavit tak, že se zkrátka zakáže. Je třeba se jí zbavit tak, že budeme dobře vládnout,“ uvedl. Debata o zákazu je podle něj ve skutečnosti „vodou na mlýn AfD“ a její snaze líčit vývoj tak, že se s ní ostatní strany nedokážou vypořádat politicky, a zkoušejí to proto oklikami přes soudy. „A to bych AfD nerad dopřál,“ dodal Dobrindt.
Také generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Carsten Linnemann řekl, že nepovažuje zákaz AfD za dobrý nápad. „Většina voličů volí AfD z protestu. A protest se nedá zakázat,“ řekl.
Debata o zákazu AfD se v Německu vede dlouhodobě. Naposledy se krátce před únorovými předčasnými volbami pokusila návrh na zákaz strany prosadit ve Spolkovém sněmu skupina poslanců z různých parlamentních frakcí, ale neuspěla. Autorům návrhu vadila především vyjádření členů strany na adresu migrantů či Němců s kořeny v zahraničí, ale také muslimů či příslušníků dalších menšin.
Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí. Rozhoduje o něm Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, jestli strana vystupuje „agresivně bojovným“ způsobem proti ústavě.
V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany, obě v 50. letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD). V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Loni v lednu ale NPD, která změnila mezitím název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně na základě slabých volebních výsledků už od roku 2021 žádné peníze od státu nepobírala.
V únorových parlamentních volbách získala AfD 20,8 procenta hlasů. Stala se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu a po vzniku nové vlády v úterý bude nejsilnější opoziční stranou s příslušnými právy v parlamentní debatě. Od voleb ovšem AfD v průzkumech dál posiluje. Nyní by dosáhla podle nich na 24 až 26 procent hlasů, a podle některých sondáží by mohla volby i vyhrát.
