Aktual.: 22.01.2026 17:17
Brusel – Jak se Evropská unie postaví k chování amerického prezidenta Donalda Trumpa? Podle bruselského serveru Politico existuje pět různých skupin politiků rozdělených podle přístupu k americkému vůdci. Každá z nich má svou vůdčí osobnost a za lídra jedné ze skupin označilo Politico i českého premiéra Andreje Babiše, který patří k Trumpovým sympatizantům.
Americký prezident začal před nedávnem znovu hovořit o svém odhodlání získat pro Spojené státy v zájmu jejich bezpečnosti Grónsko, které je autonomní součástí Dánska. Minulý víkend Trump ohlásil dodatečná desetiprocentní cla na produkci Dánska a dalších sedmi evropských zemí, které jeho záměr odmítají.
Ve středu večer ale od tohoto záměru ustoupil, když po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem oznámil shodu na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Mluvčí NATO pak uvedl, že na zajištění bezpečnosti Arktidy budou země aliance pracovat společně.
Summit EU se sice koná v pozitivnější atmosféře, než by se zdálo o 24 hodin dříve, kolem budoucí dohody ohledně Grónska ale stále panuje nejistota, píše Politico. Účastníci jednání se tak budou snažit zjistit, na čem se vlastně Rutte s Trumpem dohodli a jak na to reagovat.
Vzhledem k tomu, že americký prezident odvolal svou hrozbu ohledně zavedení cel proti několika evropským zemím, je nepravděpodobné, že by lídři schválili plánovaná odvetná obchodní opatření. Pracovní večeře je ale podle mnohých diplomatů i nadále klíčová pro prodiskutování řady otázek souvisejících se vztahy mezi EU a USA, ať již jde o ruskou agresi proti Ukrajině či novou Trumpovu Radu míru.
Předseda unijních summitů bude muset čelit různým táborům a směrům, podle Politika bude zajímavé sledovat zejména pět lídrů: francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého kancléře Friedricha Merze, italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, polského premiéra Donalda Tuska a Babiše.
V čele malé, ale rostoucí skupiny zemí, které se chtějí postavit Trumpovi je Macron, označený jako rozdmýchávač vášní. V úterý v Davosu označil francouzský prezident tlak na Grónsko za „imperialismus nebo nový kolonialismus“ a kritizoval Trumpovu zbytečnou agresivitu.
Francie důsledně prosazuje, aby byla Evropa méně závislá na USA, například vyzývá spojence, aby nakupovali více zbraní vyrobených na kontinentu. V zákulisí francouzští diplomaté prosazovali nasazení takzvané ekonomické bazuky, což je opatření proti ekonomickému nátlaku (ACI).
Macrona podporují vůdci, jako je belgický premiér Bart De Wever, který veřejně prohlásil, že „už nemá smysl být měkký“ a že by byl připraven na „obchodní válku“, pokud by to bylo nutné. Španěl Pedro Sánchez, jeden z mála socialistických lídrů v Evropské radě, také hlasitě odsoudil Trumpa. Tuto skupinu povzbuzuje fakt, že Bílý dům podle všeho ustoupil i tváří v tvář diplomatickému a ekonomickému tlaku ohledně Grónska. A mohlo k tomu přispět právě i oznámení o svolání mimořádného summitu.
Další skupinu lídrů vede podle Politika „váhavý podporovatel“, německý kancléř Friedrich Merz. Křehká vládní koalice zpočátku vysílala smíšené signály o svých záměrech, nyní se nicméně zdá, že se Merz přizpůsobuje Macronově strategii. Se svým ekonomickým zaměřením německý kancléř hovoří za země, které by raději nebyly zataženy do nových sporů s Trumpem, nicméně začínají mít pocit, že jiná možnost patrně neexistuje.
Vůdčí postavou třetí skupiny zemí je Meloniová, ke které se upírají zraky mnohých. Na jednu stranu si totiž vybudovala s americkým prezidentem velmi zvláštní vztah, na tu druhou hraje klíčovou roli, pokud jde o zahraniční politiku EU vzhledem k tomu, jak je Itálie v sedmadvacítce významná země. Meloniovou Politico označuje za „lakmusový papírek“. Když se spojí s těmi, kteří chtějí být asertivnější, je to významné znamení, že Trump pravděpodobně zašel příliš daleko. Italská premiérka s Trumpem již o víkendu telefonicky hovořila.
Za „nerozhodnutého“ bruselský server označil Tuska. Dlouholetý proevropský politik čelí obtížnému období a ve Varšavě proti němu zároveň stojí prezident Karol Nawrocki, který je nakloněn Trumpovi. Polsko a s ním i pobaltské země, které hraničí s Ruskem, je závislé na Washingtonu, pokud chce pokračovat ve své vojenské roli v regionu. Stojí tak v čele skupiny zemí, která podporuje obhajobu evropské suverenity, nicméně váhá s čímkoli, co by mohlo být vnímáno jako eskalace. Poláci si tedy nyní oddechli, že zatím nemusí činit žádná zásadní rozhodnutí, poznamenalo Politico.
Za vůdce poslední skupiny pak označilo českého premiéra Andreje Babiše, kterého nazvalo Trumpovým sympatizantem. Server poznamenal, že jde teprve o druhý summit od chvíle, kdy se „miliardář a podnikatel Babiš vrátil do úřadu“. Jeho role by přitom mohla být klíčová při demonstrování jednoty EU. „Zatím žertoval, že si koupil glóbus, aby viděl, kde je Grónsko a prohlásil, že Trumpovy obavy z Ruska a Číny jsou legitimní, nicméně vyzval k mírové dohody v rámci zachování NATO“, připomněl server.
Dalším lídrem, kterého je třeba podle bruselského serveru sledovat, je slovenský premiér Robert Fico. Evropskou unii často kritizuje, ostře se staví zejména proti odpoutání se od Ruska, pokud jde o plyn a ropu, nicméně v důležitých rozhodnutích obvykle hlasuje se zbytkem lídrů. Politikem, který se postaví proti téměř všemu, na čem se ostatní shodnou, je pak maďarský premiér Viktor Orbán, který je dlouholetým Trumpovým fanouškem. Podle diplomatů má Budapešť určité obavy ze stále nepředvídatelnějšího Washingtonu, nicméně Trump nechce dělat žádné zásadní kroky vzhledem k tomu, že ho v dubnu čekají volby a Trumpova podpora se mu hodí.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
