Aktual.: 15.04.2026 13:43
Brusel – Po drtivé porážce v nedělních volbách opouští po 16 letech své místo v Evropské radě Viktor Orbán, známý svým obstrukčním přístupem a vetováním klíčových iniciativ summitů EU, zejména ve vztahu k Ukrajině bránící se ruské agresi. Jeho zřejmý nástupce Péter Magyar signalizuje ochotu k mnohem užší spolupráci s Bruselem. Kdo tedy nahradí Orbána na uvolněné pozici hlavního potížisty v EU? ptá se v komentáři bruselský server Politico a na prvních dvou místech z pěti možných „kandidátů“ uvádí slovenského premiéra Roberta Fica a předsedu české vlády Andreje Babiše.
K předání moci v Maďarsku dochází v citlivé době, kdy Evropská unie potřebuje být jednotná k prosazení sankcí, rozpočtů a dalších rozhodnutí, která stále vyžadují jednomyslnost, připomíná Politico. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neztrácela čas a hned druhý den po Orbánově porážce navrhla změny v pravidlech hlasování v EU, aby se v budoucnu předešlo podobnému systematickému blokování klíčových rozhodnutí.
Orbánův odchod však neznamená, že by si von der Leyenová – nebo Kyjev – mohly oddechnout. V Evropské radě, rozhodovacím orgánu lídrů všech 27 členských zemí EU, stále zasedají nejméně dva někdejší Orbánovi spojenci a několik dalších potenciálních narušitelů, tvrdí Politico.
Předním z nich je Fico, Orbánův „věrný partner ve vetování“, který se k proruskému lídrovi Maďarska připojoval při blokování sankcí proti Moskvě nebo si stejně jako Orbán a Babiš vymohl výjimku ze záruk za půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po odchodu Orbána zůstává Fico jediným blízkým – a dost možná posledním – přítelem Kremlu v EU, konstatuje server.
Fico minulý měsíc varoval, že v případě Orbánovy prohry ve volbách by mohl místo něj vetovat vyplacení půjčky Kyjevu, které maďarský premiér podmiňoval znovuotevřením ropovodu Družba. Otázkou tak je, zda Fico svou hrozbu nyní naplní, nebo se podřídí většině v EU. Slovenský premiér v otázce sankcí nakonec vždy ustoupil a připojil se ke společným prohlášením EU na podporu Ukrajiny.
Babiš, 71letý miliardář přezdívaný „český Trump“, vládne v koalici s krajně pravicovou a antiekologickou stranou a vykazuje sklony k Orbánovu stylu, upozorňuje Politico. I český premiér vyzývá k omezení vojenské pomoci Kyjevu, jakkoli nakonec nezrušil českou muniční iniciativu. Babiš má navíc na mušce klimatickou politiku EU, ostře kritizuje systém emisních povolenek a tvrdí, že ničí český průmysl, připomíná server.
Za další tři možné „potížisty“ summitů EU Politico označuje italskou premiérku a představitelku národně konzervativního proudu Giorgii Meloniovou; po těsném výsledku březnových voleb ve Slovinsku tamního trojnásobného expremiéra Janeze Janšu; a jako divokou kartu bulharského exprezidenta Rumena Radeva, který se svou novou stranou kandiduje v nedělních parlamentních volbách.
Meloniová od nástupu k moci před více než třemi lety balancuje na hraně pragmatického přístupu k Bruselu a hledá rovnováhu mezi domácí pravicovou až nacionalistickou politikou a proevropským postojem v mezinárodních záležitostech. V otázkách migrace se snaží přitvrzovat unijní pravidla spíše pomocí konsensu než obstrukcí.
Janša, někdy přezdívaný „mini-Trump“, by v případě návratu k moci rozšířil řady rostoucího klubu populistů v EU, píše Politico. V otázce Ukrajiny je však mezi Janšou a Orbánem či Ficem jasný rozdíl: zatímco v jiných věcech sdílí s odcházejícím maďarským premiérem společný postoj, Janša se zasazuje o členství Ukrajiny v EU a v roce 2022, v prvních dnech ruské invaze, navštívil Kyjev.
Radev loni prohlásil, že Ukrajina je ve válce s Ruskem „odsouzena ke zkáze“, a tvrdil, že navyšování vojenské pomoci a posílání dalších zbraní Kyjevu nejsou řešením. Evropské lídry obvinil, že podporují ukrajinské protiútoky, které podle něj vedly na Ukrajině ke „statisícům obětí“.
Nepředpokládá se, že by zmínění populisticky či nacionalisticky založení lídři v Evropské radě blokovali úplně všechno, ale „v určitých bodech asi budou dělat potíže“, řekl serveru diplomat EU, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity. Druhý nejmenovaný diplomat nicméně uvedl: “Podle mě si budou velmi dobře vědomi rizik a důsledků, které s sebou nese volba podobné cesty, jakou se vydal Orbán.”
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
