Komerční prezentace Aktual.: 5.09.2024 16:05
Brusel – Dokumenty, které Federální úřad pro vyšetřování (FBI) předložil soudu v souvislosti s kampaní zaměřenou na ovlivnění amerických voleb, odhalují podrobnosti ruské operace zacílené na ovlivňování evropského veřejného mínění. Informoval o tom bruselský server Politico. Americká vláda ve středu v této kauze obvinila dva ruské občany a zabavila 32 internetových domén.
Složka předložená FBI, kterou Politico zveřejnilo, má 277 stran, obsahuje například zápisky z ruských porad zaměřených na psychologickou válku proti Západu. Některé ze zápisků pochází od organizace Social Design Agency, jejíž aktivity podléhají zástupci šéfa ruské prezidentské kanceláře Sergeji Kirijenkovi. Na Social Design Agency se vztahují americké a evropské sankce.
Cílem kampaně v Evropě bylo zasít rozkol, zdiskreditovat Spojené státy a podkopat podporu Ukrajiny, plyne podle Politica z dokumentů FBI. Měla vyvolat jak racionální reakce zpochybňující pomoc Ukrajině, tak emoční reakce očerňující USA. Kampaň k šíření falešných článků a dalšího obsahu používala internetové domény napodobující weby existujících západních médií. Mezi těmito médii byly Reuters, Der Spiegel, Bild, Le Monde, Le Parisien, Welt, FAZ, Süddeutsche Zeitung, Delfi a další. Náklady na provoz těchto domén byly podle FBI placeny v kryptoměnách.
Dokumenty považují Německo za zvláště zranitelný cíl ruské vlivové kampaně, protože Německo je ekonomicky závislé na ruském plynu. „Nejdříve musíme zdiskreditovat Spojené státy, Velkou Británii a NATO a poté přesvědčit Německo, aby se vymezilo vůči neefektivní sankční politice,“ stojí v jednom z dokumentů.
Podle serveru Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) jsou oba obvinění ruští občané zaměstnanci ruské televize RT (dříve známé jako Russia Today) a jsou obžalováni z vytvoření systému v hodnotě 10 milionů dolarů, jehož náplní byla tvorba a distribuce obsahu se skrytou ruskou státní propagandou zaměřenou na americké publikum.
Ruské vměšování do voleb je ve Spojených státech dlouhodobě předmětem debat a stalo se i cílem vyšetřování, zejména po volbách před osmi lety, kdy v souboji s demokratkou Hillary Clintonovou zvítězil Donald Trump. Republikánský kandidát Trump se pokusil mandát obhájit v roce 2020, prohrál však s Joem Bidenem. Letos se utká s Bidenovou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.
