Aktualizace: 10.06.2024 14:45
Olomouc – Největším překvapením letošních voleb do Evropského parlamentu je mobilizace voličů z venkova. Poukazuje na to politolog z olomoucké Univerzity Palackého Jakub Lysek. Právě oni se podle něj zasloužili o to, že se na politické scéně prosadila nová populistická hnutí, která oslovila především mladé voliče. Podepsala se na tom výrazně jejich kampaň na sociálních sítích, řekl dnes ČTK Lysek. Změnu volební účasti politolog z katedry politologie a evropských studií filozofické fakulty zpracoval na mapě, kterou má ČTK k dispozici.
„Oproti předchozím volbám v roce 2019 došlo k výraznému nárůstu volební účasti, a to skoro o osm procentních bodů. Mapa analyzuje, kde k tomu volebnímu nárůstu došlo nejvíce. A ukázalo se, že už to nebyla města, kde už se nepodařilo vládním stranám mobilizovat své vlastní voliče, ale že to jsou spíše menší města na okraji krajů nebo v příhraničí. Statistické modely ukázaly, že to byly hlavně obce, kde je vyšší podíl lidí se základním vzděláním,“ uvedl Lysek. Podobně se podle něj tento segment voličů mobilizoval například ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2018, kdy podpořil Miloše Zemana.
Politolog poukázal na to, že na Moravě byla voličská mobilizace daleko větší než například v Ústeckém kraji či Karlovarském kraji. Výrazný nárůst volební účasti mapa zaznamenává například na Jesenicku a Bruntálsku.
Podle něj právě tito voliči zamíchali kartami v evropských volbách, protože normálně k těmto volbám volit nechodí. „Tento segment vlastně rozhodl o nových populistických vlnách dvou stran – Přísahy a Motoristů a Stačilo!, byť jde o nějaký rebranding již existujících hnutí a stran. Volební účast přispěla k jejich úspěchu,“ doplnil politolog.
Poučení z voleb by si měli vzít podle něj především zástupci SPD. „I když se mobilizoval tento segment voličů, který obvykle volí Tomia Okamuru, spadla jeho strana na velmi nízké hodnoty. Je to pro ně velmi špatná zpráva do následujících sněmovních voleb. Pokud by se těmto dvěma novým hnutím podařilo energii přetavit do úspěchu v krajských volbách, mohlo by se stát, že by výhledově, hypoteticky, nahradily SPD,“ doplnil Lysek.
Výsledek voleb ukazuje podle politologa také limity vládních stran. „Budou se muset připravit na to, že v následujících krajských a sněmovních volbách budou muset mobilizovat své podporovatele, a to hlavně ve velkých městech, neboť mohou prohrát,“ míní Lysek.
Poukazuje přitom na podobný trend ve sněmovních volbách 2023 na Slovensku, kdy se tehdy také mobilizovali voliči spíše z menších obcí než z Bratislavy. „Tento trend poté vydržel do prezidentských voleb a proto také prohrál Ivan Korčok a vyhrál Peter Pellegrini. Něco podobného se může stát i v České republice, protože máme tendenci, že mobilizované skupiny většinou vydrží minimálně do následujících voleb,“ dodal politolog.
Důvod mobilizace voličů z menších měst, obcí a příhraničí vidí odborník nejen v dosahu sociálních sítí, ale i v boji proti evropskému liberalismu a novotám. Podle něj jsou tito voliči konzervativní, obávají se změn pramenících z Green Dealu (Evropské zelené dohody). Pro strany, které je oslovují, je v tomto případě podle politologa jednodušší těmto změnám oponovat. Na venkově podle něj hraje velkou roli i téma zákazu spalovacích motorů.
