Komerční prezentace Aktual.: 1.03.2025 13:12
Brno – Páteční roztržka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně před kamerami médií působila vykalkulovaně, řekl ČTK politolog Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Schůzka podle něj připomínala šikanu.
„Zřejmě měla vyslat vzkaz nejen za hranice, ale hlavně pro domácí (americkou) scénu,“ poznamenal Jirušek. Scéna, kdy prezident Zelenskyj bez tlumočníka čelí útokům nejen prezidenta Trumpa a viceprezidenta J.D. Vance, ale také posměšným dotazům vybraných novinářů, kteří měli na tiskovou konferenci přístup, podle Jiruška připomínala šikanování skupinou dětí na školním dvoře.
„Takto obvykle tiskové konference před jednáním nevypadají, jsou velmi formální a krátké. To, že nikdo z přítomných poté, co se situace začala vyhrocovat, tiskovou konferenci neukončil a nepřesměroval schůzku za zavřené dveře, svědčí o tom, že cílem schůzky nebylo podepsat dohodu,“ dodal politolog zaměřený na politiku USA.
Dodal, že Trump vyslal vzkaz do zahraničí, že USA pod jeho vedením chtějí být velmocí, která bude určovat směřování vyjednávání. Hlavní ale podle politologa byl vzkaz pro domácí americké publikum – o tom, že Trump klade USA a jejich zájmy na první místo ve svých prioritách.
„Ostatně – ač jsou vztahy mezi EU a USA mnohovrstevnaté, Spojené státy Evropskou unii v uplynulých týdnech rétoricky opustily. Nejsou jejím nepřítelem, ale nemají zájem o to, co se v Evropě děje. I to je vzkaz ve směru k EU – vyřešte si situaci na Ukrajině, pro USA to není priorita,“ poznamenal Jirušek.
Páteční schůzka Trumpa se Zelenským v Bílém domě, kde měli lídři Spojených států a Ukrajiny stvrdit ekonomickou dohodu a jednat o možné cestě k míru po letech ruské agrese, vyústila v nevídanou slovní roztržku před kamerami v Oválné pracovně. Setkání poté skončilo bez jakýchkoliv výsledků.
„Myslím, že situace spěje k tomu, že se Trump setká s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem a bude chtít jednat s ním. Ostatně u Putina je zřejmé, že se chce vrátit do studenoválečného systému, kde má hlavní rozhodovací moc Rusko a USA, což, zdá se, Trumpovi vyhovuje také,“ podotkl politolog.
V pátek nepřijatou dohodu hodnotí Jirušek jako v podstatě prázdný dokument, jakousi smlouvu o smlouvě budoucí, kde jsou určené závazky Ukrajiny, ale USA se v ní k žádným konkrétním činům nezavazují.
Trump v pátek mimo jiné zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Evropští lídři posléze vyjadřovali podporu Kyjevu, podle Moskvy dostal Zelenskyj ve Washingtonu tvrdou lekci. Zelenskyj skoro hodinu po odjezdu z Bílého domu vydal krátké prohlášení, v němž několikrát děkoval za americkou podporu a opakoval, že usiluje o spravedlivý a trvalý mír.
Analytik AMO: USA nemají motivaci řešit konflikt na Ukrajině v prospěch Evropy
Vyhrocené páteční jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Boháčka potvrdilo, že Spojené státy nemají motivaci řešit konflikt na Ukrajině v prospěch Evropy. Očekávat, že Washington zajistí spravedlivý mír nebo dokonce evropskou bezpečnost, je naivní, řekl dnes ČTK.
Páteční setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě skončilo předčasně roztržkou, politici se předtím přeli před televizními kamerami. Trump následně zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina chce „spravedlivý a trvalý mír“. Uvedl rovněž, že je připraven s Ruskem jednat, pokud Spojené státy poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky.
Podle Boháčka jednání jen potvrdilo to, co si Evropě už dávno měla přiznat. „Spojené státy nemají žádnou skutečnou motivaci tento konflikt řešit v náš prospěch. Pro ně je to vzdálený problém, který se jich přímo netýká. Očekávat, že Washington zajistí spravedlivý mír nebo dokonce evropskou bezpečnost, je naivní,“ uvedl. Evropa se podle něj musí přestat spoléhat na to, že ji někdo zachrání.
„Pokud chceme zabránit budoucím krizím a být schopni jednat nezávisle, potřebujeme mnohem silnější obranné a průmyslové kapacity, koordinovanější politiku a schopnost samostatně jednat – bez ohledu na to, kdo právě sedí v Bílém domě. A klíčovým krokem je masivní politická a ekonomická investice do evropských vojenských kapacit,“ uvedl Boháček. Summit evropských lídrů svolaný na neděli do Británie či summit EU v příštím týdnu pokládá za příležitost, jak tuto realitu přijmout a začít jednat podle ní. „Každé další spoléhání na USA nás jen oslabuje,“ míní.
Politolog Milan Školník z Katedry humanitních věd České zemědělské univerzity míní, že Trump a Vance zůstávají i po nástupu do funkcí v režimu konfrontační volební kampaně, což se promítá i do mezinárodní politiky. „Ta se tím stává velmi nepředvídatelným prostředím,“ řekl dnes Školník ČTK. Schůzky na úrovni hlav států, zvlášť u tak zásadního tématu, by určitě neměly takto vypadat, doplnil.
Evropské lídry podle Školníka události utvrdí v přesvědčení, že se Evropa musí diplomaticky, ekonomicky i vojensky více osamostatnit a být aktivnější na mezinárodní scéně. „Je patrné, že USA i Rusko mají stále většího vyzývatele v podobě Číny a jejího rostoucího vlivu. Pro evropské státy to znamená nutnost intenzivnější spolupráce a pravděpodobně i vyšší finanční výdaje, aby Evropa – tedy Evropská unie, Spojené království a případně další státy – dokázala v klíčových otázkách vystupovat jako jednotný blok a mluvit jednotným jazykem,“ dodal.
