Aktual.: 31.10.2024 09:20
Washington – Spojené státy čeká mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem vyrovnaný souboj o Bílý dům, rozhodnou zřejmě jen malé zlomky obyvatelstva v několika klíčových státech. ČTK to řekli dva politologové působící v amerických státech Michigan a Pensylvánie. Shodli se na tom, že hlavním problémem pro Harrisovou je inflace.
„Nedělal bych to,“ zasmál se Ken Kollman z Michiganské univerzity na otázku, na koho by vsadil své úspory, kdyby si musel týden před volbami vybrat jednoho z kandidátů. Podle něj vítěze nelze předpovědět a nakonec bude záležet na volební účasti ve velkých městech jako Filadelfie, Detroit a Milwaukee, které jsou hlavními populačními centry ve dvou výše zmíněných státech a ve Wisconsinu, dalším z klíčových „bojišť“ těchto voleb.
„Podobně jako v letech 2016 a 2020 bych očekával, že v klíčových swing states budou rozdíly několika málo bodů, takže i posuny na úrovni desetitisíců hlasů mohou rozhodnout o výsledku,“ uvedl Matthew Levendusky, který vyučuje na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii. „To znamená, že v podstatě kterákoli skupina může být nakonec klíčová,“ dodal.
V minulých volbách rozhodly ve prospěch současného prezidenta Joea Bidena desetitisíce hlasů napříč Pensylvánií, Wisconsinem, Arizonou a Georgií. O čtyři roky dříve triumfoval Trump díky těsným vítězstvím v Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu. Aktuálně jsou podle průzkumů podobné výsledky pravděpodobné hned v sedmi státech USA.
Ve srovnání s lety 2016 a 2020 budou velmi podobné také voličské „koalice“ demokratů a republikánů, řekl Kollman při rozhovoru ve své kanceláři ve městě Ann Arbor. Jakkoli se v posledních letech v souvislosti s Trumpem spekuluje o významném přelévání voličů z některých demografických skupin od jedné strany ke druhé, podle Kollmana jde spíše o pokračování dlouhodobých trendů, například co se týče příklonu méně vzdělaných bělochů k republikánům.
„Za posledních sedm, osm let se změnilo to, že se prohloubil rozdíl mezi pohlavími, obzvláště u vzdělaných voličů,“ řekl. Odkazoval tím na hojně diskutovaný fakt, že Harrisová má výrazně větší podporu mezi ženami a Trump mezi muži. Roli v tom může hrát i otázka přístupu k potratům, z něhož demokraté učinili jeden z pilířů kampaně.
Podle Levenduskyho je ale ústředním motivem otázka, která „je svým způsobem vždycky hlavní otázkou prezidentských voleb“: Máte se dnes lépe než před čtyřmi lety? Kampaň Harrisové v tomto směru tíží nespokojenost Američanů s působením Bidenovy administrativy. Americké ekonomice se sice podle ukazatelů, jako je nezaměstnanost nebo růst HDP, daří poměrně dobře, podobně jako v jiných západních zemích ale v USA v návaznosti na pandemii výrazně vzrostly životní náklady, což vyvolává frustraci voličů se stranou u moci.
Ekonomika je tak silným faktorem, že pro Harrisovou je těžké od ní odvést pozornost k otázkám jako jsou potraty nebo Trumpova snaha zvrátit minulé volby, míní Levendusky. „V ekonomické situaci poznamenané poprvé za více než dvě dekády vysokou inflací je ve výhodě strana, která není u moci,“ řekl.
„Hlavní důvod, proč Harrisová nesměřuje k jasnému vítězství, je, že… Biden není oblíbený prezident,“ dodal Kollman. Podle něj jsou ale ve hře i další faktory jako „převážně smyšlená představa, že hranice jsou nechráněné“ nebo obavy z operací na změnu pohlaví, které Trump rozdmýchává. Politolog dodal, že jej neustále překvapuje, jak strach z demokratů motivuje mnohé voliče „chytnout se za nos a hlasovat pro Trumpa“, přestože jim není příliš sympatický.
Vyvolávání strachu z druhé strany je podle Kollmana v letošní kampani „obzvláště intenzivní“. Zatímco Trump vyhlašuje, že demokraté ničí Spojené státy a že zemi pustoší zločinní imigranti, demokraté dlouhodobě prezentují exprezidenta jako hrozbu pro americkou demokracii, zejména kvůli jeho počínání po minulých volbách.
„V roce 2016 to byly podle mě v té době nejošklivější volby za hodně dlouhou dobu. Volby roku 2024 se tomu vyrovnávají a možná je překonávají,“ řekl Kollman. Dlouhodobý dopad takto vyhrocených soubojů je podle něj velmi škodlivý. „Důvěra Američanů ve vládu je velmi nízká a jejich důvěra v Kongres je také velmi nízká… je to špatné,“ dodal.
