Aktualizace: 16.05.2024 12:55
Praha – S dlouhodobou polarizací a radikalizací slovenské společnosti spojují politologové oslovení ČTK středeční atentát na tamního premiéra Roberta Fica. Situaci na Slovensku vyostřily podle nich mimo jiné dvoje důležité volby v poslední době – parlamentní loni v září a prezidentské letos na přelomu března a dubna. Za cestu ven považují semknutí kolem zásad demokracie a právního státu.
Fica ve středu při výjezdním zasedání vlády v Handlové postřelil 71letý muž, kterého policie a ochranka zadržely přímo na místě činu. Fico podstoupil pětihodinovou operaci, podle ministra obrany Roberta Kaliňáka je stav předsedy vlády stabilizovaný, ale vážný.
„Vidíme důsledky společenské polarizace a radikalizace, které jsou na Slovensku přítomné už delší čas. Viděli jsme je velmi konkrétně v poslední předvolební kampani u řady slovenských stran, v útocích na prezidentku (Zuzanu) Čaputovou, nebo obecně ve vyšší oblibě dezinformačních konceptů, kterým se na Slovensku daří,“ sdělil ČTK politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
S rostoucí polarizací společnosti se odsouzeníhodný útok na Fica spojuje po právu, míní politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Ta se na atmosféře v zemi projevuje už delší dobu, mimořádně silně v posledních měsících, kdy proběhly dvoje po sobě jdoucí důležité volby,“ dodal.
Fico polarizoval společnost v parlamentních volbách, ještě víc lidi rozdělily volby hlavy státu, míní Michal. „Už před prvním kolem bylo jasné, že se vytvořily dva do zásadní míry neprostupné tábory, což ukazoval vysoký zisk pouze dvou kandidátů. Jejich voličská jádra se upevňovala, což přimělo řadu lidí se postavit do role buď přesvědčeného fanouška nové vládní koalice, nebo zásadního odpůrce,“ uvedl.
Charvát připomněl vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové z roku 2018 či předloňskou homofobní vraždu dvou lidí u bratislavského baru Tepláreň (Teplárna). „Jde tedy o pokračování tohoto neblahého trendu. Útoky na novináře a konkurenční politiky jsou v zásadě pokračováním a posilováním tohoto trendu, a jsou tak mimořádně nezodpovědné a nebezpečné. Cestou z této situace je podle mého názoru pouze celospolečenské semknutí kolem principů demokracie a právního státu,“ míní.
Michal označil za znepokojivé to, jak se radikální postoje stávají mainstreamovými. „Projevuje se to například tím, jakým způsobem nová slovenská vláda přistupuje k nezávislosti justice a médií, jak upřednostňuje dezinformační média prezentující radikální názory před standardní novinářskou prací,“ řekl. Extrémní polarizace a radikální výroky vytváří živnou půdu pro politické násilí, dodal.
Krátce po zveřejnění informací o střelbě ostře zaútočili na novináře či opozici místopředseda slovenské sněmovny a Ficovy strany Směr-sociální demokracie Ľuboš Blaha či šéf nejmenší vládní strany SNS Andrej Danko. „Jejich výroky nikterak nepřispívají k uklidnění situace, což je teď nejdůležitější role slovenských politiků,“ uvedl Michal. Je rolí zodpovědných politiků, aby si uvědomili, že i slova jsou zbraň a že hranice mezi verbálním a fyzickým útokem není příliš silná, doplnil.
Za zásadní považuje, aby politici neeskalovali situaci. „Do veřejného prostoru je pak důležité vysílat signály o společenském konsenzu alespoň na základních principech: svobody, demokracie a jasného a nezpochybnitelného odsouzení jakéhokoliv násilí,“ dodal. Důležitá v deeskalaci je i role bezpečnostních složek. „Policie na Slovensku musí důrazně postihovat verbální útoky na sociálních sítích a musí svou komunikací směrem k veřejnosti jasně deklarovat, které jednání nebude tolerovat,“ uvedl.
Fico podle Michala dlouhodobě působí jako moderátor jednání mezi jinak rozhádanými politiky uvnitř slovenské vládní koalice. „To se ukázalo třeba u vypjatých vztahů Andreje Danka a zvoleného prezidenta Petra Pellegriniho. Právě jeho nepřítomnost může vztahy uvnitř koalice zásadně zhoršit, minimálně jsou pro tuto chvíli mnohem viditelnější. Z toho neplyne pro Slovensko žádná pozitivní zpráva,“ uvedl.