Aktual.: 8.05.2026 16:21
Varšava – Zástupci Polska a Evropské unie dnes podepsali dohodu o čerpání financí z unijního programu SAFE (Security Action for Europe), který umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Polsko je první zemí, která úvěrovou dohodu s Evropskou komisí podepsala, napsala agentura AFP. Varšava dostala v tomto programu možnost získat nízkoúročené půjčky v hodnotě 43,7 miliardy eur (přibližně bilion korun).
„Toto je přelomový okamžik v historii Polska i Evropské unie,“ prohlásil premiér Donald Tusk při slavnostním podpisu dohody. „Polsko bude v těchto těžkých a rizikových časech bezpečnější,“ řekl šéf polské vlády. Podpis dohody znamená, že Polsko by ještě v květnu mělo obdržet prvních 6,5 miliardy eur, píše stanice TVN24 na svém webu. Celkově si Polsko požádalo ze všech zemí o nejvyšší částku z programu.
Nejlidnatější země východního křídla NATO, která má hranice s Ruskem a Běloruskem, v posledních letech investuje velké sumy do posílení své obranyschopnosti a vydává největší podíl HDP na obranu ze všech členských zemí Severoatlantické aliance. Loni na ni vyčlenila 4,3 procenta HDP, letos plánuje vynaložit na obranu 4,8 procenta HDP. Tyto výdaje výrazně zvýšila po roce 2022, kdy ruská armáda zahájila celoplošnou invazi na sousední Ukrajinu. Polsko patří k zemím, které dlouhodobě varují před nebezpečím, jaké Rusko představuje nejen pro země ve svém sousedství, ale i pro celou Evropu.
Unijní program SAFE je společný výpůjční systém na posílení investic do evropských obranných schopností pro přípravu na hrozbu vojenské agrese ze strany Ruska nebo Běloruska. V programu se rozděluje 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) mezi 19 členských států formou nízkoúročených půjček. Polsko plánuje část financí využít například na posílení schopnosti protivzdušné obrany. Země přitom buduje takzvaný Východní štít, který má zajistit posílení obrany na východní hranici vůči hrozbám ze strany Ruska a Běloruska.
Dnešní podpis podle AFP ukončil politické debaty ve Varšavě, kdy se proti Tuskově proevropské vládě postavil národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki, jenž v březnu vetoval zákon určující podmínky týkající se půjčky. Veto zdůvodnil tím, že by se Polsko na desítky let zadlužilo a z věci by profitovaly západní banky a finanční instituce. Tvrdil také, že přijetí zákona by znamenalo, že by o bezpečnosti Polska nerozhodovalo jen vedení země, ale i Brusel. Vláda nakonec podle médií našla způsob, jak veto obejít.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}