Aktual.: 26.03.2026 21:38
Varšava – Polská vláda sníží sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na pohonné hmoty z 23 procent na osm. Oznámil to dnes premiér Donald Tusk. Vláda podle něj zredukuje i spotřební daň a zavede maximální ceny paliv. Polsko se tak podobně jako další evropské země snaží zmírnit dopady konfliktu na Blízkém východě na ceny paliv.
Polský premiér předpověděl, že díky ohlášeným opatřením by ceny pohonných hmot měly ještě před velikonočními svátky klesnout o zhruba 1,2 zlotého (téměř sedm Kč) za litr. V současnosti se ceny benzinu s oktanovým číslem 95 v Polsku pohybují od sedmi do 7,5 zlotého (zhruba 40 až 43 Kč) za litr, zatímco u nafty je to osm až devět zlotých (zhruba 46 až 52 Kč) za litr, píše polská agentura PAP.
Polský ministr financí Andrzej Domański uvedl, že rozhodnutí Polska snížit DPH na pohonné hmoty bude stát 900 milionů zlotých (5,2 miliardy Kč) měsíčně. Náklady na snížení spotřební daně se odhadují na 700 milionů zlotých měsíčně.
Tusk rovněž uvedl, že polská vláda v případě potřeby podnikne kroky, aby zabránila zahraničním motoristům v rozsáhlých nákupech pohonných hmot v Polsku. Dodal, že případná opatření musejí splňovat právní požadavky. Polská vláda nyní podle něj v této souvislosti analyzuje opatření zavedená na Slovensku, informuje agentura Reuters.
Slovensko tento týden zavedlo dvojí ceny nafty. Řidiči aut se zahraniční poznávací značkou tak musejí platit více než domácí motoristé. Evropská komise následně uvedla, že takový postup je diskriminační a v rozporu s unijním právem.
Polské ministerstvo energetiky začne podle Tuska na denní bázi stanovovat maximální ceny pohonných hmot, aby tak zabránilo možným „nekalým praktikám“ prodejců usilujících o zvýšení ziskových marží. „Chceme, aby toto snížení (daní) mělo reálný dopad na ceny, ne aby plnilo kapsy těm, kteří s palivy obchodují,“ prohlásil Tusk.
Polský premiér dnes rovněž oznámil, že jeho vláda nyní pracuje na dani z mimořádných zisků energetických společností. Ministr financí už ráno uvedl, že zavedení takové daně by bylo možné v případě, pokud by analýza ukázala, že některým podnikům současná situace na trhu přináší vysoké zisky.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, vedl k prudkému růstu cen energetických produktů na světových trzích. Ochromil totiž lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a plynu.
Česká vláda zatím na rostoucí ceny benzinu a nafty reaguje sledováním marží prodejců pohonných hmot. Podle dnešních údajů společnosti CCS se průměrná cena pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku dostala na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 Kč na průměrných 41,44 Kč za litr a nafta o 4,75 Kč v průměru na 47,90 Kč za litr. U benzinu tak nárůst činí 6,1 procenta, u nafty 11 procent.
U některých pražských čerpacích stanic už cena nafty překročila 50 korun za litr. Někteří představitelé vládní koalice v uplynulých dnech říkali, že by stát měl přistoupit k opatřením, pokud pohonné hmoty budou stát více než 50 korun za litr.
Ministerstvo financí ale v úterý uvedlo, že nebude u paliv reagovat na lokální cenové extrémy, ale na republikový průměr. Situaci ohledně růstu cen dál monitoruje. Vláda také upozorňovala, že důležité bude, aby ceny pohonných hmot nevzrostly nad úroveň v sousedních zemích.
Premiér Andrej Babiš dnes vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Ceny nafty u čerpacích stanic v 27 členských státech Evropské unie dosáhly k 23. březnu nejvyšší úrovně od roku 2005, kdy se začaly vést záznamy. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat Evropské komise.
Průměrná cena nafty v sedmadvacítce vystoupala 23. března na 2,06 eura za litr oproti 1,95 eura v předchozím týdnu. Údaje se týkají cen pohonných hmot včetně daně.
Průměrná maloobchodní cena nafty byla poprvé od června 2022, kdy došlo k poslednímu významnému výkyvu v dodávkách paliva v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v únoru téhož roku, nad dvěma eury za litr. Ceny benzinu v EU vzrostly na 1,89 eura za litr z 1,84 eura k 16. březnu. Byly tak nejvyšší od července 2022.
Čerpací stanice nesmí zdražovat častěji než jednou denně, schválili v Německu
Berlín – Poslanci německého Spolkového sněmu dnes schválili balík opatření, kterým reagují na zvýšení cen pohonných hmot kvůli íránské válce. Například čerpací stanice budou moci napříště zdražovat jen jednou denně, dosud se cena měnila i padesátkrát za den. Větší pravomoci dostal také Spolkový kartelový úřad. Soubor opatření musí schválit ještě druhá komora parlamentu, Spolková rada. V platnost by mohlo vstoupit ještě před Velikonocemi.
Ceny pohonných hmot začaly růst kvůli válce, kterou zahájily na konci února americko-izraelské útoky na Írán. Deklarovaným cílem bylo zabránit Teheránu v dalším rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket. Írán v odvetě zahájil útoky na Izrael, na americké vojenské základny na Blízkém východě i na vojenské a civilní cíle v okolních arabských státech. Podle íránské exilové organizace na ochranu lidských práv HRANA si útoky v Íránu vyžádaly přes 1400 obětí.
Balík opatření proti vysokým cenám pohonných hmot německá vláda avizovala už před dvěma týdny. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová tehdy rovněž uvedla, že Německo vyhoví výzvě Mezinárodní agentury pro energii (IEA) a uvolní část svých ropných rezerv.
Čerpací stanice podle schváleného opatření budou moci napříště zdražovat jen jednou denně, a to v poledne. Zlevňovat budou moci nadále kdykoli. Inspiraci německá vláda našla v Rakousku a doufá, že zákon přinese na trh větší předvídatelnost a transparentnost. V případě porušení nového nařízení mohou čerpací stanice dostat pokutu až 100.000 eur (2,4 milionu Kč).
Ceny benzinu i nafty na německých čerpacích stanicích jsou nyní nad dvěma eury za litr. V posledních týdnech německá média hojně informovala o tom, že obyvatelé ve východním pohraničí jezdí tankovat do Česka a do Polska, kde jsou ceny ve srovnání s Německem nižší.
S dnes schválenými opatřeními musí ještě souhlasit Spolková rada, druhá komora parlamentu, která zastupuje zájmy 16 německých spolkových zemí. Hlasovat o něm bude už v pátek. Čeká se, že jej schválí. Zhodnotit chce vláda zákon po roce platnosti.
Podle ekonoma Justuse Haucapa může nové opatření ulehčit spotřebitelům srovnávání cen. „Jestli se jím podaří ceny udržitelně snížit, ovšem není jasné,“ dodal v posudku pro Spolkový sněm. Podle předsedy Spolkového kartelového úřadu Andrease Mundta jsou ceny pohonných hmot v Německu extrémně nestálé. V průměru podle něj čerpací stanice denně cenu změní dvacetkrát, někdy ale až padesátkrát.
Cílem změny zákona o kartelovém úřadu je to, aby důkazní břemeno napříště leželo na straně podniků. Vláda tak chce posílit konkurenci na trhu s pohonnými hmotami a dosáhnout v konečném důsledku snížení cen.
Dnešní balík by nemusel být poslední, který vláda přijme v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Kancléř Friedrich Merz ve středu při interpelacích naznačil, že se nebrání dalším krokům. Sám řekl, že jeden balík „nebude stačit, abychom ceny zbrzdili natolik, aby to bylo pro spotřebitele opět únosné“. Debatuje se mimo jiné o dočasném snížení energetické daně, vyšších paušálech pro pendlery, ale i o cenovém limitu pro benzin a naftu.
V dnešní debatě, která předcházela schválení balíku, řada poslanců žádala i zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, pro firmy v energetickém a fosilním sektoru. Německo už jednou podobnou daň zavedlo v reakci na energetickou krizi po vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}











