Komerční prezentace Aktual.: 6.03.2025 14:57
Kyjev – Představitelé ukrajinské opozice Petro Porošenko a Julija Tymošenková dnes potvrdili jednání se spolupracovníky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsal to server The Kyiv Independent s odkazem na vyjádření bývalého prezidenta a někdejší premiérky na facebooku. Porošenko setkání označil za transparentní a oba politici odmítli volby v zemi během války. Server Politico dříve napsal, že čtyři vysoce postavení členové Trumpova týmu vedou tajná jednání s některými z hlavních vnitropolitických oponentů prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Spolupracujeme s našimi americkými partnery veřejně a transparentně s cílem udržet podporu Ukrajiny od obou (politických) stran,“ napsal na facebooku Porošenko. „Podstata našich rozhovorů s představiteli americké strany vždy spočívala na dvou principech – především bezpečnosti a míru prostřednictvím síly. Konkrétně to znamená zbraně, zpravodajství, sankce proti Rusku, finanční podporu, demokratickou odolnost (svoboda a demokracie), transatlantickou jednotu,“ dodal.
Tymošenková uvedla, že tým její strany Vlast (Baťkivščyna) vyjednává se všemi spojenci Ukrajiny, kteří jsou schopni co nejdříve pomoci zajistit spravedlivý mír. The Kyiv Independent dal její slova do souvislosti se článkem serveru Politico. „Ukrajina, a prezident Zelenskyj to jasně řekl, je připravena na jednání o ukončení války pod silným vedením prezidenta Trumpa,“ napsala bývalá předsedkyně ukrajinské vlády.
Oba opoziční politici zároveň zdůraznili, že během války není možné na Ukrajině uspořádat volby. „Až do toho okamžiku (míru), a řekla jsem to nejednou, nemůže být o volbách na Ukrajině ani řeč,“ napsala Tymošenková. „Náš tým vždy byl a je kategoricky proti volbám během války,“ uvedl Porošenko, který vede stranu Evropská solidarita.
Podle serveru Politico se diskuse s Američany týkaly hlavně toho, zda by se na Ukrajině rychle mohly konat volby. Zelenského mandát vypršel loni v květnu, ukrajinská ústava ale zakazuje volby v době válečného stavu, který Ukrajina vyhlásila poté, co ji Rusko napadlo. Zastánci opatření říkají, že volby by mohly být chaotické a nahrávat Rusku. Mnoho voličů slouží na frontě a miliony dalších žijí v zahraničí jako váleční uprchlíci, část země se nachází pod ruskou okupací.
Současnou americkou administrativu podle webu Politico sbližuje s Moskvou snaha dostat Zelenského z prezidentského úřadu. Moskva tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně. Trump nedávno označil ukrajinského prezidenta za diktátora bez voleb. Trumpův tlak na rychlé urovnání rusko-ukrajinské války znamená, že zaujal postoje blízké Moskvě, zatímco vyvíjí tlak na Kyjev přerušením poskytování vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací, napsal The Kyiv Independent. Setkání státníků ve Washingtonu minulý týden vyústilo v roztržku, kterou se nyní Kyjev i jeho evropští spojenci snaží zmírnit.
Porošenko dnes zároveň obvinil současné vedení země z nedostatku komunikace s americkou vládou, což podle jeho mínění představuje riziko pro stát. Obvinil také mimo jiné vládu ze snahy „likvidovat politické oponenty protiústavními a mimosoudními sankcemi,“ což exprezident považuje za politickou perzekuci a přípravu na volby. Nikoho konkrétně nezmínil, nicméně Zelenskyj v polovině února zveřejnil výnos o uvalení sankcí na Porošenka.
Ukrajinci bohatého podnikatele Porošenka zvolili do čela prozápadní vlády v roce 2014 poté, co demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který pak utekl do Ruska. Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu. Zelenskyj Porošenka porazil ve volbách v roce 2019, v témže roce parlamentní volby vyhrála Zelenského strana Sluha národa. Porošenko byl pak vyšetřován kvůli podezření z vlastizrady či z financování terorismu, a to v souvislosti s nákupem uhlí z území ovládaného proruskými separatisty v oblasti Donbasu. Exprezident vinu odmítl.
Tymošenková byla jednou z tváří takzvané oranžové revoluce v roce 2004, která ji vynesla do premiérského křesla. V čele vlády stanula v roce 2005 a poté v letech 2007 až 2010. V roce 2011 ji soud shledal vinnou ze zneužití pravomoci při podpisu nevýhodné dohody o dovozu ruského plynu a poslal ji na sedm let do vězení, ze kterého vyšla v roce 2014 po Janukovyčově svržení opozičními demonstranty.
