Aktual.: 20.10.2026 11:00
Praha – Za mlhy se v Česku stane za rok průměrně 887 dopravních nehod, na mokré silnici zhruba 19.600. Nejvýrazněji se tyto podmínky projevují na podzim a začátkem zimy. Zatímco v červnu a červenci připadá na nehody za mlhy 0,1 procenta nehod, v listopadu je to 3,1 procenta. Na mokré silnici se v prosinci stane průměrně přes 38 procent nehod. Vyplývá to z analýzy Portálu nehod za roky 2010 až 2025. Portál dnes v tiskové zprávě varoval před riziky, která s sebou přináší podzimní počasí.
Mlha zhoršuje přehled o dění na silnici, mokrá vozovka zase prodlužuje brzdnou dráhu a zhoršuje ovládání auta. Portál nehod zdůraznil, že za zhoršených podmínek je důležité dbát na to pravidlo „vidět a být viděn“.
V červenci se na mokré vozovce stane 12,4 procenta nehod, v říjnu 22,6 procenta a v listopadu 29,9 procenta. Zvýšený podíl pokračuje také v lednu, kdy na mokro připadá 36,2 procenta nehod. Dlouhodobě se mokrý povrch týká zhruba pětiny dopravních nehod.
U mokré vozovky připadá nejvyšší podíl nehod na západ a sever Čech. Konkrétně v Karlovarském kraji se za těchto podmínek stane 29,6 procenta všech nehod, v Libereckém 29,3 procenta a v Ústeckém 25,2 procenta, zatímco ve Zlínském kraji 17,1 procenta a v Praze 17,2 procenta.
Rozdíl mezi létem a závěrem roku je výrazný u mlhy. V červnu a červenci se za mlhy stane 0,1 procenta všech nehod, v říjnu to je 1,9 procenta nehod, v listopadu 3,1 procenta a v prosinci 2,5 procenta. Nejvyšší podíl nehod za mlhy se stane na Vysočině, a to dvě procenta. V Karlovarském a Ústeckém kraji je to okolo 1,5 procenta. Naopak v Praze se za mlhy stane zhruba 0,2 procenta nehod.
Významnou roli u vzniku nehod za zhoršených podmínek hraje rychlost. „Více než třetina všech nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí se odehrála na mokrém povrchu,“ uvedl Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Podle dat portálu se největší část všech nehod v mlze stala na silnicích druhé třídy, a to 27,6 procenta, na silnicích první třídy 24 procent a na silnicích třetí třídy 20,9 procenta. Nejvíce kolizí za mokra se stává na místních komunikacích, a to 43,3 procenta. Na silnicích první třídy je ale podíl nehod za mokra 26,6 procenta, na dálnicích 26 procenta a na silnicích druhých tříd 24,4 procenta.
„Regionální silnice často vedou otevřenou krajinou, lesními úseky, přes horizonty i níže položená místa. Během několika minut tak lze projet z úseku s dobrým rozhledem přímo do husté mlhy. Zrádná není jen samotná nízká viditelnost, ale také rychlost, s jakou se může změnit,“ uvedl Jan Chalas z DataFriends.
Většina nehod za mlhy i na mokré vozovce podle Portálu nehod skončí bez zranění. Zatímco u kolizí na mokru je to 77,3 procenta případů, za mlhy 73,9 procenta. V mlze je ale vyšší podíl nehod s těžkým zraněním i úmrtím. Těžká zranění se týkají 2,3 procenta havárií za mlhy a dvou procent na mokru. Úmrtí připadá na 1,1 procenta nehod v mlze oproti 0,6 procenta na mokré silnici.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}