Aktual.: 30.11.2024 10:48
Praha – Poslanci mají již v úterý schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun. V minulosti se schvalování konalo zpravidla ve středu. Na poslance čeká nejen závěrečné schvalování, ale předtím musí rozhodnout ještě asi o stovce pozměňovacích návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Přesunout chtějí téměř 224 miliard korun, zhruba desetinu plánovaných výdajů. Ještě předtím má Sněmovna projednat státní závěrečný účet za loňský rok. Je to podmínka pro to, aby mohla rozpočet schvalovat.
Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Příjmy představují 2,086 bilionu korun a výdaje 2,327 bilionu korun.
Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Vláda za jeho hlavní prioritu označila konsolidaci veřejných rozpočtů, posílení investic nebo odstranění následků zářijových povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru. Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 2,7 procenta, růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta a poklesem průměrné míry inflace na 2,3 procenta.
Zatímco premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet již v prvním čtení za víc než rozumný kompromis, opozice naopak rozpočet kritizuje a označuje ho mimo jiné za nereálný. Vychází přitom hlavně z výhrad, které začátkem října vznesla Národní rozpočtová rada. Podle rady je například očekávaný výnos z prodeje emisních povolenek nadhodnocený o deset miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) naopak argumentuje tím, že jde o odborný odhad ministerstva životního prostředí.
Jako problematický vnímá NRR také očekávané příjmy z odvodů organizací vlastněných státem ve výši osm miliard korun. Rada poukázala i na to, že vláda chce snížit podporu obnovitelných zdrojů energie, ale to by znamenalo změnit zákony. Příslušnou novelu energetického zákona, která má nižší podporu umožnit, mají poslanci schvalovat ve středu.
Pochybnosti rozpočtové rady sdílejí i poradci prezidenta Petra Pavla. Například ekonom David Marek přede dvěma týdny v České televizi řekl, že v návrhu jsou nevyjasněné položky a že ho nedoporučuje podepsat. Prezident chce podle svého vyjádření pro deník Blesk o rozpočtu jednat s premiérem a ministrem financí až po 7. prosinci, kdy se vrátí ze zahraniční cesty.
Loňské hospodaření státu skončilo schodkem 288,5 miliardy korun. Pokryje ho zvýšení státního dluhu o 292,4 miliardy korun a zvýšení stavu na účtech státních finančních aktiv o 3,9 miliardy korun. Výsledek hospodaření státu byl o 6,5 miliardy korun lepší, než předpokládal zákon o státním rozpočtu. Proti roku 2022 se deficit snížil o 71,9 miliardy korun a dosáhl nejnižší úrovně od začátku pandemie covidu-19, zároveň ale byl čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy.
