Komerční prezentace Aktual.: 23.08.2025 07:15
Praha – Poslanci v končícím volebním období strávili na sněmovních schůzích skoro o pětinu víc času než ve volebním období minulém. Výrazně déle trvaly projevy a debaty k úpravám programu schůzí. Počet jednání přes půlnoc vzrostl téměř sedmkrát. Vyplývá to ze statistiky, kterou ČTK poskytla sněmovní kancelář.
Současné volební období provázely zdržovací postupy opozičních hnutí ANO a SPD. Obstrukce se projevovaly zejména velmi dlouhými projevy poslanců a velkým množstvím přihlášek do diskuse.
Schůze v nynějším období dosud trvaly podle statistiky celkem 2234 hodiny. Nárůst v porovnání s minulým čtyřletým obdobím představuje 333 hodin. Počet kalendářních dnů, v nichž poslanci jednali, se zvýšil o devět na 326. Zatímco v předchozím období ale trvaly schůze přes půlnoc čtyřikrát, tentokrát to bylo 27krát.
Běžně by měl končit poslanecký jednací den podle sněmovních zákonných pravidel v 19:00, zákonodárci ale mohou rozhodnout o jeho prodloužení. Takových případů bylo dosud podle statistiky v nynějším volebním období 126, zatímco v minulém 110.
Opoziční obstrukce provázely sněmovní jednání prakticky už od začátku volebního období, konkrétněji od nástupu koaliční vlády Petra Fialy (ODS). Opozice se takovými praktikami snaží zabránit schválení návrhu zákona, s nímž zásadně nesouhlasí, nebo tento nesouhlas aspoň dát viditelně najevo.
Zdržovací postupy využila opozice například při projednávání novely pandemického zákona, úplného zrušení elektronické evidence tržeb, zavedení možnosti korespondenční volby poslanců a prezidenta pro Čechy žijící v zahraničí, snížení plateb za státní pojištěnce do veřejného zdravotního pojištění, různých penzijních novel včetně důchodové reformy, takzvaného konsolidačního balíčku a zvýšení televizního a rozhlasového poplatku. Dříve vládní Piráti letos blokovali projednávání smlouvy mezi Českem a Vatikánem.
Úvodní bloky jednacích dnů, které mají poslancům sloužit k předkládání návrhů na doplnění nebo úpravy programů schůzí, tentokrát často využívali zejména opoziční lídři k představování svých názorů na různá politická témata. Ve Sněmovně se tak pravidelně odehrávala až několikahodinová vystoupení především předsedů ANO Andreje Babiše a SPD Tomia Okamury. V posledních měsících jim však sekundoval i šéf klubu Pirátů Jakub Michálek, tedy strany, která loni v říjnu opustila vládní koalici s ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09.
Úvody jednacích dnů, které vedle přednášení návrhů úprav programů schůzi zahrnují také třeba různé organizační záležitosti v podobě stanovení ověřovatelů a čtení omluvenek, aktuálně vyplnily podle statistiky 605 hodin. Zabraly tedy zhruba 27 procent celkového počtu projednaných hodin. V minulém volebním období to bylo asi devět procent, když tyto bloky trvaly 175 hodin.
Nejširší debaty o změnách programů schůzí se vedly vždy v prvním jednacím dnu. Zabraly doposud v tomto období 360 hodin, tedy asi dvě pětiny z celkového počtu 861 hodin, které první jednací dny schůzí trvaly. V minulém volebním období představoval tento podíl podle statistiky 17 procent. Úvodní bloky prvních jednacích dnů, na nichž poslanci strávili celkem 528 hodin, tehdy vyplnily 92 hodin.
Obstrukce se ve Sněmovně vyskytly i v předchozích funkčních obdobích. Provázely třeba schvalování takzvaných církevních restitucí v roce 2012 za vlády premiéra za ODS Petra Nečase, zavedení elektronické evidence tržeb za vlády premiéra za ČSSD Bohuslava Sobotky a za Babišova kabinetu například vládního daňového balíčku a nového stavebního zákona.
