Poslankyně AfD: Česko by mělo uznat bezpráví na sudetských Němcích

Strana Alternativa pro Německo (AfD) je největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V loňských parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci vnitřní tajné služby, loni v květnu označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. AfD je v Evropském parlamentu členem skupiny Evropa suverénních národů (ESN), v níž je i česká Svoboda a přímá demokracie (SPD). Právě hnutí Tomia Okamury nadcházející sjezd sudetských Němců v Brně kritizuje nejostřeji.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) a předák sudetských Němců Bernd Posselt proti AfD dlouhodobě vystupují. Podle Posselta AfD prosazuje nacionalismus, který byl příčinou druhé světové války a následného vyhnání Němců ze střední a východní Evropy. Z účasti na sjezdu sudetských Němců Posselt v minulosti AfD vyloučil.

„Cílem sudetských Němců a i mým velkým přáním a mým cílem je, aby Česko zkrátka bezpráví vyhnání a s ním spojené utrpení uznalo. To nic nestojí. Ale je to velmi důležitý příspěvek ke smíření našich národů,“ sdělila ČTK poslankyně AfD Kempfová. Sama se narodila v Bádensku-Württembersku, její rodina ale pochází ze severních Čech. Obavy na české straně o majetek jsou podle ní ale liché. „Většina (sudetských) Němců má v Německu domy a nechce se vracet,“ dodala.

Podle političky AfD by český stát či parlament měly vyjádřit lítost nad bezprávím spáchaným vyhnáním sudetských Němců po druhé světové válce. „Mně osobně jde ještě o jeden další požadavek směrem k Česku: Zrušení zákona č. 115/1946,“ uvedla. Zákon o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků mimo jiné umožnil prominout trestné činy spáchané při poválečném odsunu sudetských Němců. Podle Kempfové by bylo zrušení zákona zadostiučiněním pro potomky obětí.

Kempfová rovněž uvedla, že obecně pořádání sjezdu v Brně považuje za dobré. „Vede k tomu, že se v Česku přemýšlí o potlačených historických skutečnostech,“ dodala s tím, že je to pro Česko zřejmě „bolestivý proces“. Sama se do Brna původně chystala, nakonec se ale rozhodla, že tam nepojede, protože tam podle ní nebude možné setkat se s českými politiky.

Ani předseda bavorské AfD Protschka do Brna nevyrazí. ČTK ale napsal, že se zájmem sleduje debatu kolem sjezdu v Česku. Měla by se podle něj však vést „věcně a s respektem“. „Právě akce, jako je Sudetoněmecký sjezd, mohou přispět k tomu, aby se na historické zkušenosti nezapomnělo a aby se podpořila spolupráce Němců a Čechů,“ uvedl. Důležité podle něj je, aby stál v popředí dialog a nevznikalo „politické napětí“.

Ke sjezdu sudetských Němců se už dříve na instagramu vyjádřil také předseda mládežnické organizace AfD Jean-Pascal Hohm. Za politováníhodné označil, že „patriotické síly“ v Česku instrumentalizují rány minulosti, aby „zkomplikovaly či dokonce zabránily neškodnému, smířlivému setkání umírněných sudetských Němců a jejich potomků“. „Vyzýváme patriotické síly v Česku, aby se zamyslely,“ napsal Hohm. „Německo-české smíření nesmí být zneužíváno k vnitropolitické profilaci a pěstování zášti,“ dodal šéf mládežnické organizace Generace Německo.

Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Česká vládní koalice ANO, SPD a Motoristů navrhla Poslanecké sněmovně usnesení, ve kterém chce vyjádřit nesouhlas s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku. Dolní komora českého parlamentu by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. O usnesení se bude po přerušení znovu jednat dnes. Opoziční poslanci uvedli, že se schůze nezúčastní. Organizátoři festivalu Meeting Brno i předák sudetských Němců Posselt uvedli, že se sjezd uskuteční, ať budou poslanci hlasovat jakkoli.

Macinka a Okamura kritizují Kempfovou z AfD za výroky o sudetských Němcích

Německá poslankyně Martina Kempfová ze strany Alternativa pro Německo (AfD) by se podle českého ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) neměla vyjadřovat k historickým záležitostem, o nichž nemá ani ponětí. Macinka to řekl ČTK v reakci na dnešní vyjádření poslankyně, že by Česko mělo konečně uznat, že vyhnání sudetských Němců a s ním spojené utrpení bylo bezprávím. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura následně řekl ČTK, že názory německé poslankyně jsou nepřijatelné, stejně tak i názory předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) Bernda Posselta, který zpochybňuje Benešovy dekrety.

„Její ‚paměť‘, když už se chce vyjadřovat, by také neměla začínat až rokem 1945, ale 1938,“ dodal Macinka. Rok 1938 byl pro Československo osudovým obdobím, které definovala Mnichovská dohoda a následné odstoupení pohraničí nacistickému Německu.

Okamura připomněl, že AfD jako strana se oficiálně veřejně písemně zavázala, že se nebude vracet do minulosti s odkazem na zakládající písemný dokument frakce evropského parlamentu ID (Identita a demokracie) z roku 2019.

„Názor zmíněné poslankyně AfD či dalších jednotlivců je pro mě zcela nepřijatelný, stejně jako názory předsedy sudetoněmeckého landsmanšaftu Posselta, který zpochybňuje Benešovy dekrety a kterého podporuje ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti,“ řekl Okamura.

Odsun nepřátelských Němců po druhé světové válce – přičemž Okamura zdůrazňuje, že šlo o nepřátelské Němce, neboť antifašisté měli výjimku – plynul podle něj z mezinárodních dohod vítězných velmocí. „Takže hovořit o bezpráví může jen ten, kdo jako bezpráví vnímá vítězství nad německými nacisty. Byli to Němci v Čechách, kdo v tehdejším Československu první začali vyřvávat: ‚Chceme zpět do říše‘ a velmoci jim to umožnili, takže nechápu, na co si dnes zase stěžují,“ dodal.

Cílem sudetských Němců i velkým přáním a cílem samotné Kempfové je, aby Česko bezpráví vyhnání s ním spojené utrpení uznalo. „To nic nestojí. Ale je to velmi důležitý příspěvek ke smíření našich národů,“ sdělila ČTK poslankyně AfD Kempfová. Sama se narodila v Bádensku-Württembersku, její rodina ale pochází ze severních Čech.

Po druhé světové válce bylo na základě rozhodnutí vítězných mocností a československých dekretů prezidenta Edvarda Beneše odsunuto z Československa asi 2,5 milionu až tři miliony Němců. Odsun byl provázen mimo jiné násilím, chaosem i úmrtími civilistů.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) a předák sudetských Němců Posselt proti AfD dlouhodobě vystupují. Podle Posselta AfD prosazuje nacionalismus, který byl příčinou druhé světové války a následného vyhnání Němců ze střední a východní Evropy. Z účasti na sjezdu sudetských Němců Posselt v minulosti AfD vyloučil. Zároveň je AfD v Evropském parlamentu členem skupiny Evropa suverénních národů (ESN), v níž je i česká Svoboda a přímá demokracie (SPD). Přitom právě hnutí Tomia Okamury nadcházející sjezd sudetských Němců v Brně kritizuje nejostřeji.

Kempfová uvedla, že obecně pořádání sjezdu v Brně považuje za dobré. „Vede k tomu, že se v Česku přemýšlí o potlačených historických skutečnostech,“ dodala s tím, že je to pro Česko zřejmě „bolestivý proces“. Sama se do Brna původně chystala, nakonec se ale rozhodla, že tam nepojede, protože tam podle ní nebude možné setkat se s českými politiky.

Sudetoněmecký sjezd se v Brně uskuteční od 22. do 25. května, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Česká vládní koalice ANO, SPD a Motoristů navrhla Poslanecké sněmovně usnesení, ve kterém chce vyjádřit nesouhlas s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku. Dolní komora českého parlamentu by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. O usnesení se po přerušení znovu začalo jednat dnes. Opoziční poslanci se z dnešního jednání omluvili. Organizátoři festivalu Meeting Brno i předák sudetských Němců Posselt uvedli, že se sjezd uskuteční, ať budou poslanci hlasovat jakkoli.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}