Aktual.: 22.11.2025 14:38
Praha – Uspořádání sjezdu sudetských Němců v Brně v příštím roce pokládá šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) Bernd Posselt za logický krok v harmonickém vývoji vzájemných vztahů mezi ČR a Německem v poslední době. Posselt to uvedl na dnešní výroční konferenci Česko-německého diskusního fóra na ministerstvu zahraničních věcí v Praze. Spolupředseda rady diskusního fóra Rudolf Jindrák věří, že se akce připraví tak, aby byla pochopena jako příspěvek ke vzájemnému porozumění, sdělil ČTK. Sudetoněmecký sjezd se bude v Česku konat poprvé.
Sdružení, které zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, oznámilo plán uspořádat sjezd v Brně tento týden. Do Brna sudetské Němce v červnu na sjezdu v Řezně pozvala iniciativa Meeting Brno. Ta na jižní Moravě organizuje několik let takzvaný Pochod smíření, který připomíná odsun německých obyvatel Brna po válce.
Posselt dnes v Praze řekl, že uspořádání sjezdu v Brně je logickým krokem v rámci harmonického vývoje vzájemných vztahů v posledních letech. Naváže na menší akce, které se už v Česku konaly. „Je to normální krok v rámci občanské společnosti. Jak se k tomu postaví politici, to si musí rozhodnout každý sám za sebe,“ uvedl. Všichni podle něj dostanou pozvání a sami se rozhodnou, zda dorazí.
Jindrák ČTK sdělil, že umístění do Brna je věcí organizátorů, kteří sami prezentují setkání jako akci na úrovni občanské společnosti. „Není to tedy žádná iniciativa na úrovni státu, takže ani stát do uskutečnění takového setkání nemá možnost nijak zasahovat. Ale věřím, že akce bude připravena tak, že bude správně pochopena. Tedy jako příspěvek ke vzájemnému porozumění, nikoliv jako něco, co může česko-německé vztahy poškodit,“ uvedl český velvyslanec na Slovensku Jindrák.
V Praze a v Brně protestovalo koncem října proti možnému sjezdu sudetských Němců dohromady asi 150 lidí. Varovali před pokusy o revizi dějin. Brněnský magistrát také obdržel „Deklaraci proti sjezdu Sudetoněmců v Brně“. „Žádáme Magistrát města Brna, aby zastavil veškeré kroky k uspořádání sjezdu tzv. Sudetoněmců, nazývaných též landsmany a některými politiky nepravdivě ‚našimi krajany‘,“ stojí v deklaraci, která je dostupná na webu Klubu českého pohraničí. Klub sdružuje zejména bývalé příslušníky, pomocníky a pracovníky československé pohraniční stráže.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.