České Budějovice – Ceny potravin v Česku nyní meziročně klesly zhruba o 3,8 procenta, snížily se nejvíc ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Na mezinárodním agrosalonu Země živitelka to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Pokles cen připsal tlaku vlády a zavedeným opatřením, jako je například snížená sazba DPH na potraviny. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) upozornil, že ceny jsou nyní „v zásadě přiměřené“ a další snižování už není možné. Poškodilo by to podle něj zemědělce.
Český statistický úřad minulý týden v informaci o červencové inflaci uvedl, že potraviny zpomalily svůj meziroční pokles a byly meziročně levnější zhruba o tři procenta. Čísla statistiků ze šetření cen v terénu ukazují, že ceny potravin se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze 13 sledovaných položek o desítky procent.
„Ceny potravin se snížily, a to výrazně. A snížily se nejvíc ze všech zemí OECD. Meziroční pokles je teď kolem 3,8 procenta a takovým poklesem cen potravin se teď nemůže pochlubit žádná jiná členská země OECD,“ řekl Fiala. Pokles cen se podle něj povedl především díky vytrvalému tlaku vlády a snížením sazby daně z přidané hodnoty na potraviny z 15 na 12 procent.
S tím souhlasil i Výborný, zároveň ale upozornil, že ceny potravin jsou aktuálně přiměřené a prostor pro další razantní snižování cen potravin není. „Protože ten negativní dopad by potom směřoval primárně k prvovýrobě, farmářům, zemědělcům a ovocnářům,“ dodal ministr.
Ministr Výborný také poukázal na to, že právě ceny potravin táhly inflaci dolů až k dnešním 2,5 procenta. „V současnosti jsou ceny potravin přiměřené. Ale v souvislosti s neočekávanými vlivy, jako byly jarní mrazy, které měly dopad hlavně na ovocnáře, může dojít ke zvýšení cen jablek, nejsme schopni vše vyřešit dovozem,“ řekl Výborný.
Faktorů, které k poklesu cen potravin vedly, je podle agrárního analytika Petra Havla více než jen tlak vlády. „Ceny potravin klesly především proto, že zemědělcům i výrobcům potravin klesly náklady na produkci, mimo jiné v zemědělství klesly ceny průmyslových hnojiv a krmiv, v potravinářství mimo jiné ceny energií. Apely vlády na snižování cen měly spíše psychologický efekt, snížení DPH o tři procentní body se sice také projevilo, ale jen u potravin jako takových, zatímco DPH u nápojů vzrostla,“ řekl ČTK Havel.
ČSÚ sleduje v obchodech ceny 13 nejběžnějších potravin. Ze srovnání srpnových údajů v roce 2021 a letos vyplývá, že průměrné ceny se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze sledovaných položek o víc než 20 procent, jen u jablek byl nárůst jedenáctiprocentní. Cukr krystal zdražil v daném období o 65 procent, chleba o 47 procent a bílé pečivo o 41 procent. Nejvýraznější nárůst je u brambor o 88 procent, u hladké mouky se cena zvýšila o 43 procent, u vajec o 36 procent a u vepřové pečeně o 31 procent. Zhruba o čtvrtinu zdražilo za poslední tři roky pro spotřebitele mléko a máslo, shodně o 22 procent stoupla cena bílého jogurtu, sýru eidam a lahvového piva.
„Potraviny se nevrátily na původní cenu, je smutné, že premiér naší země ani neví, kolik co stojí,“ řekla novinářům v Českých Budějovicích stínová ministryně zemědělství z opozičního hnutí ANO Margita Balaštíková. Vláda podle ní hodně věcí změnila tak, že české potravinářství a zemědělství nejsou konkurenceschopné. „Vláda by měla udělat takovou dotační politiku, aby podnikatelé mohli investovat a věřili v návratnost těch nemalých investic,“ dodala.
Ministr Výborný: Moderní technologie usnadňují práci a chrání životní prostředí
V Českých Budějovicích dnes začal mezinárodní agrosalon Země živitelka. Hlavním tématem je využití chytrých technologií v zemědělství v projektu Smart Farming a vzhledem k jubilejnímu 50. ročníku výstavy také historie. Moderní technologie zemědělcům usnadňují práci a pomáhají k vyšší konkurenceschopnosti, proto ministerstvo zemědělství jejich používání podporuje, řekl při slavnostním zahájení ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová apelovala na vládu, aby se více postavila za výrobce potravin.
„Právě na vývoji techniky a strojů je vidět, k jak velkým změnám za 50 let došlo. Moderní technologie zemědělcům usnadňují práci a pomáhají při ochraně životního prostředí, a také proto naše ministerstvo jejich používání podporuje. Na veletrhu Země živitelka vidíme, že se ze zemědělství, ale i z potravinářství, lesnictví a vodního hospodářství staly moderní obory. A díky modernizaci můžeme být i více konkurenceschopní,“ řekl Výborný.
Večeřová apelovala na vládní politiky, aby se více postavili za výrobce potravin proti podle ní nesmyslným předpisům z Evropské unie. Tato pravidla podle ní ohrožují rozvoj potravinářství, strategickou bezpečnost Česka v potravinách a zahrnují potravináře a zemědělce byrokracií, která je zbytečná. V konečném důsledku to podle ní veškerou produkci zdražuje.
„Aby se mohli potravináři rozvíjet a zásobovat spotřebitele kvalitními výrobky s nižším obsahem cukru, tuku a naopak vyšším obsahem vlákniny, potřebují stabilní a předvídatelné prostředí pro podnikání. Bohužel je tu trošku problém s Bruselem, proto jsem chtěla apelovat na vládu České republiky, aby se proti těm bruselským nesmyslným předpisům ohradila,“ uvedla. Jako příklad byrokracie uvedla odlesňování, které se podle ní České republiky netýká, protože se v tuzemsku za posledních 70 let zvýšila plocha lesů o 165.000 metrů čtverečních. Dále potravináře zatěžuje vykazování emisí nebo snižování živočišné výroby, řekla Večeřová.
Velkou byrokratickou zátěž zemědělců potvrdil i ministr Výborný. Uvedl, že jeho ministerstvo chce postupně tuto zátěž snižovat. „Kdybychom měli udělat přehled té zátěže kontrolní, administrativní, tak se určitě dostaneme přes 50 procent toho, co určuje Evropská komise. Budeme tedy na evropské úrovni usilovat o to, abychom tutu zátěž snížili,“ řekl Výborný.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve svém projevu ocenil práci zemědělců a technologický posun v tomto oboru. „Vypadá to, že dříve farmáři jen sklízeli a starali se o zvířata, dnes to jsou spíše informatici. Je vidět, že se zemědělství vyvíjí a je vidět, jak využívá moderní technologie,“ řekl předseda horní komory Parlamentu. Ocenil také dětský zemědělský svět, protože se tak děti seznámí s farmařením a pochopí, že někdo musí pole obdělat a o zvířata se starat.
Na veletrhu, který potrvá do úterý 27. srpna, se představí více než 600 vystavovatelů.
Agrární komora: Letošní sklizeň bude nejhorší za poslední roky
České zemědělství není pode Agrární komory v dobré kondici. Loňská sezona byla hospodářsky nejhorší od roku 2011 a letošní bude zřejmě ještě slabší. Na zahájení agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to dnes řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.
„Máme za sebou pravděpodobně nejhorší sklizeň obilovin za posledních 12 až 13 let. U řepky ozimé to bude nejhorší sezona za posledních 21 let. Způsobuje to fakt, že jsou nižší osevní plochy a jsou také horší hektarové výnosy, což bylo dáno tím letošním nepředvídatelným počasím, kdy byla teplá zima a brzy nastoupilo jaro,“ uvedl Doležal. Dodal, že situaci pak zkomplikovaly dubnové a květnové mrazy.
Úroda je už skoro celá sklizená, podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) zbývá několik málo desítek hektarů obilovin, řepka je sklizená celá. Podle Výborného je úroda standardní, oproti loňskému roku je nižší o více než dvě procenta. „Objemově jsme na sedmi milionech tun, ale to je také kvůli tomu, že se oselo méně ploch. Nikdo nemusí mít obavy, že bychom neměli mouku na výrobu pečiva, že by byl nedostatek, dva miliony tun obilovin budeme exportovat do zahraničí,“ řekl Výborný.
Také ocenil to, že zemědělci reagovali na vývoj na evropském trhu, že nacházeli nové komodity, ať už jsou to brambory nebo cukrová řepa. „To je přesně to, o co se usilovně snažím se zástupci nevládních organizacích, abychom dokázali reagovat nejenom na klimatickou změnu, ale abychom dokázali reagovat na vývoj na trzích. Letošní úroda nebyla mizerná, byla standardní, průměrná, jsou komodity jako brambory, cukrová řepa, kde je velmi dobrá. Ale řepky olejky bude minus osm až 12 procent, dáno těmi mrazy, ale zemědělství není výroba šroubků pod střechou, ale závisí na přírodě, na počasí,“ řekl Výborný.
Vláda slíbila zemědělcům finanční kompenzace. Jde například o peníze pro ovocnáře, kteří odhadovali škody způsobené mrazy na stovky milionů korun. „Ale přišli jsme o dvě miliardy korun kvůli vyšší dani z nemovitých věcí a to nám letos nikdo kompenzovat nebude,“ uvedl Doležal. Dodal, že navíc náklady na provoz zemědělcům za poslední tři roky stouply zhruba o 30 procent. Způsobila to inflace, vyšší cena používaných komodit a také vyšší nájmy za půdu.
Kvůli nepřízni počasí a špatné sklizni mohou letos zemědělci přijít na tržbách za obiloviny a olejniny až o šest miliard korun ve srovnání s loňským rokem. Loňská sklizeň podle dat Agrární komory ČR dosáhla 7,47 milionu tun základních obilovin, tedy pšenice, žita, ječmene, ovsa a triticale. Zemědělci letos obdělávají nejmenší osevní plochu od počátku sledování před více než 100 lety. Oproti loňsku se osevní plocha základních obilovin zmenšila o 2,7 procenta na 1,215 milionu hektarů.
Ovocnářská unie: Úroda ovoce v Evropě klesne o 11 % oproti pětiletému průměru
V Evropě bude letos v porovnání s pětiletým průměrem úroda ovoce nižší asi o 11 procent, řekl ČTK na agrosalonu Země živitelka předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Takové snížení úrody by podle něj nemělo vést k tomu, aby obchody výrazně zvyšovaly ceny ovoce. Díky podpoře, kterou ovocnářům přislíbila Evropská komise i stát, nebudou muset pěstitelé příliš snižovat plochy sadů, v zimě očekává Ludvík redukci ploch zhruba o pět procent. Aktuálně je v Česku registrovaných 10.400 hektarů produkčních sadů.
V Česku bude podle Ludvíka sklizeň ovoce nejhorší z celé EU, úroda jablek v ČR meziročně klesne zhruba o 65 procent, zatímco v Rakousku, které je druhé nejpoškozenější, bude zhruba poloviční. Za celou Evropu ve srovnání s pětiletým průměrem úroda ovoce klesne asi o 11 procent, což by podle Ludvíka nemělo vést ke zvyšování cen v obchodech. „Není k tomu důvod. Uvidíme, jak se budou obchodní řetězce chovat v momentě, kdy tu nebude česká konkurence ovoce,“ řekl.
Nejvíce zasažené mrazy jsou podle Ludvíka jablka, naopak u meruněk nebo rybízu bylo poškození mírnější. U meruněk očekává Ludvík konečnou bilanci poloviční, u švestek bude úroda zhruba na 40 procentech oproti běžnému množství. Ovoce, které pěstitelé sesbírají, prodají především na svých farmách nebo trzích, řekl Ludvík. Cena bude vyšší v řádu jednotek korun.
Evropská komise už dříve přislíbila, že poskytne ovocnářům mimořádnou pomoc ve výši 15 milionů eur (zhruba 380 milionů korun), stát přidá 100 milionů korun. Podporu bude vláda schvalovat příští týden ve středu, žádosti začne ministerstvo zemědělství přijímat v září.
Ludvík řekl, že kompenzace za škody by mohla změnit rozhodnutí některých ovocnářů zmenšovat plochu sadů. „Nehrozí úplně bankroty těch podniků, kompenzace nahradí zhruba třetinu faktických škod, ale i tak předpokládáme, že k nějaké redukci v příští zimě dojde, ale nebude tak dramatická jako v posledních dvou letech,“ řekl Ludvík a dodal, že odhaduje snížení ploch asi o pět procent.
Státní zemědělský intervenční fond, který podporu administruje, už v květnu spustil aplikaci pro žádosti o místní šetření škod. K 25. červenci o průzkum škod požádalo 630 zemědělských subjektů. Ovocnáři, kteří jsou jarními mrazy poškozeni nejvíce, by měli z celkové podpory získat 90 procent. Ludvík dnes upřesnil, že nárok na podporu by mělo mít bezmála 600 podniků.
Pro vyplácení kompenzací platí už dříve představené podmínky, tedy že peníze dostanou ovocnáři, kteří evidují minimálně 50 procent škod, a ministerstvo také zvýhodní ovocnáře se sjednaným pojištěním, ostatním bude podpora zkrácena o polovinu.
