Brusel/Praha – Požadavky Maďarska k revizi unijního rozpočtu jsou pro českého premiéra Petra Fialu (ODS) těžko akceptovatelné, na mimořádném zasedání Evropské rady v Bruselu chce ale hledat řešení přijatelné pro všechny. Řekl to dnes při odletu na mimořádné jednání lídrů unie. Česko podle něj stojí za kompromisním návrhem, který obsahuje priority země. Dovede si představit větší díl unijního rozpočtu na ochranu vnějších hranic, další požadavek Maďarska – každoroční schvalování revize rozpočtu, by podle něj státy pravidelně vracelo do stejné situace.
Fiala uvedl, že státy mohou přijmout dohodu i bez Maďarska, znamenalo by to ale složitou a zdlouhavou proceduru přijímání v každé zemi zvlášť. Dohoda všech 27 zemí má svou hodnotu, řekl. Důležité je podle něj posílení pomoci Ukrajině.
Hlavním tématem summitu je finanční a vojenská pomoc Ukrajině. Ačkoli se v posledních týdnech konala intenzivní jednání, k takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu, má Maďarsko stále výhrady.
Budapešť nejdříve žádala, aby se o dlouhodobé ukrajinské pomoci rozhodovalo mimo takzvanou revizi víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Poradce maďarského premiéra Viktora Orbána nicméně na začátku tohoto týdne připustil, že je Maďarsko nakonec otevřeno i variantě, aby EU plánovanou pomoc Kyjevu ze svého rozpočtu poskytla. Země si nicméně klade dodatečné podmínky, například, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají „Budapešti možnost později změnit názor“.
Podle zatím posledního návrhu závěrů ze summitu unijní vůdci na mimořádné Evropské radě navrhnou pořádání každoroční debaty o tom, jak Ukrajina s penězi EU nakládá. Maďarsko by tak nezískalo právo finance vetovat, nicméně mohlo by to rozptýlit jeho obavy.
De Croo: Je klíčové, abychom ohledně Ukrajiny dospěli k dohodě všech 27 zemí
Je klíčové, aby dnes unijní vůdci na summitu v Bruselu dospěli k dohodě všech 27 zemí, řekl dnes belgický premiér Alexander De Croo při příchodu na jednání Evropské rady. Dodal, že je přesvědčený, že se lídři na finanční pomoci Ukrajině dohodnou.
Odcházející nizozemský premiér Mark Rutte novinářům řekl, že je „opatrně optimistický“, pokud jde o dosažení dohody, „pokud bude Maďarsko ochotno přistoupit na kompromis“.
Summit EU bude jednat o pomoci Ukrajině, Maďarsko ji zatím blokuje
Hlavním tématem čtvrtečního mimořádného summitu EU, který se uskuteční v Bruselu, bude snaha zajistit další finanční i vojenskou pomoc Ukrajině. A mohlo by se zdát, že od prosincového jednání šéfů států a vlád EU se jednání příliš neposunula. K takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady maďarský premiér Viktor Orbán. Podle vysokých představitelů EU se v uplynulých týdnech vyjednávalo s Budapeští téměř denně, nyní je ale už na samotných lídrech, zda se jim podaří dosáhnout dohody. Jasné je nicméně jedno: Ukrajina finanční pomoc nutně potřebuje co nejdříve.
Ještě na začátku ledna byli unijní vyjednavači plní očekávání. „Naším plánem je mít shodu 27 zemí. Uděláme vše pro to, abychom toho dosáhli,“ řekl tehdy novinářům nejmenovaný vysoký představitel EU. Již tehdy Maďaři zdůrazňovali jednu ze svých podmínek, a sice, že chtějí každoroční přezkum pomoci pro Ukrajinu s právem ji případně vetovat. Jak se následně ukázalo, s touto podmínkou ostatní členské státy nesouhlasí. Rovněž se členské státy vyjádřily proti tomu, aby byla ukrajinská pomoc vyňata z nyní projednávané revize rozpočtu. I to Budapešť v jednu chvíli žádala.
Později se objevily informace, že má Maďarsko celkem čtyři požadavky: každoroční přezkum podpory Ukrajiny, posílení financování boje proti migraci, prodloužení čerpání z Nástroje pro oživení a odolnosti či z Národního plánu obnovy o dva roky čistě pro Maďarsko a odložení povinnosti splácet půjčky z nástrojů, které zatím země nečerpá.
Maďarský premiér si za své chování vysloužil kritiku z mnoha stran. V minulý dnech se dokonce začaly objevovat hlasy, zda by unie neměla vůči Maďarsku přitvrdit, včetně návrhů na odebrání hlasovacích práv. To by bylo teoreticky možné podle článku sedm Smlouvy o Evropské unii. Ostatní členské státy by se ale musely shodnout na tom, že se daná země odchýlila od základních hodnot EU. „Frustrace mezi členskými státy narůstá, stejně tak i nervozita,“ uvedl zdroj z EU. Zatímco před prosincovým jednáním měli jednotliví lídři zájem na tom Orbánovi volat a debatovat s ním o jeho podpoře, před tím únorovým už příliš nechtějí, právě kvůli frustraci plynoucí ze současných jednání, dodal tento zdroj.
Postoj Maďarska se nicméně v posledních dnech podle všeho posunul. Orbánův poradce v pondělí na sociální síti X napsal, že je Maďarsko otevřeno tomu, aby EU plánovanou pomoc Kyjevu ze svého rozpočtu poskytla. Země si nicméně klade dodatečné podmínky, například, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají „Budapešti možnost později změnit názor“. Jak přesně by tato ustanovení měla vypadat, není jasné.
„Nyní jsme dospěli do stadia, kdy je to už na lídrech, aby rozhodli, co dál,“ dodal k tomu vysoce postavený unijní zdroj. Summit začíná ve čtvrtek v deset hodin dopoledne, ve středu večer nicméně ještě předseda Evropské rady Charles Michel pořádá neformální večeři s unijními vůdci. Zda na ní bude i Orbán, není ale jasné. Český premiér Petr Fiala se nicméně účastnit nebude, do Bruselu dorazí až na summit ve čtvrtek ráno.
Za nejlepší řešení je stále považována dohoda všech 27 států, o možném plánu B nechtěl ještě na začátku týdne nejmenovaný vysoký představitel EU příliš mluvit. Vše se podle něj uvidí až přímo na summitu. Jisté nicméně je, že v případě dohody pouze 26 států by se musela pomoc schvalovat jinou cestou, nejspíš formou mezivládních dohod, což by v mnohých zemích znamenalo i ratifikaci parlamenty. A celý proces by tak trval dlouhé měsíce či roky a byl by „noční můrou“, jak to unijní zdroj nazval. Ukrajina přitom finance potřebuje co nejdřív.
Spolkový kancléř Olaf Scholz dnes v projevu v německém parlamentu prohlásil, že Evropa musí Ukrajině více pomoci v obraně před ruskou invazí. Zároveň varoval, že pokud bude Ukrajina odkázána jen na Evropu, nebude její pomoc stačit. „Chceme, aby se do podpory aktivně zapojilo více států,“ řekl Scholz. Připomněl, že Německo je po Spojených státech druhým největším poskytovatelem zbrojní pomoci.
Kromě finanční pomoci Ukrajině v rámci revize unijního rozpočtu budou členské státy ve čtvrtek jednat i o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (124 miliard Kč) s tím, že by tyto peníze měly být určeny pouze na vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Jak napsal server Politico, s navýšením této pomoci souhlasí nakonec i Maďarsko, nicméně za podmínky, že jeho příspěvek půjde na „nesmrtící vybavení“.
Očekává se rovněž, že předmětem debaty bude i situace na Blízkém východě, zejména konflikt mezi palestinských hnutím Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci, a Izraelem. Vzhledem k některým rozdílným názorům členských států ale k této části jednání pravděpodobně nebudou žádné závěry.
