Na výzvu krajské nemocnice, kdo ze zdravotníků by se mohl neprodleně dostavit do Liberce, zareagovalo přes pět set oslovených kladně. Na péči o jedenáct pacientů, které záchranáři do nemocnice nakonec dopravili, se podílelo 123 z nich.
„Pro nás to byla zatím největší akce při hromadném postižení osob, kterou jsme do té doby zažili. A také příležitost využít a vyzkoušet nový traumaplán, který jsme v nemocnici v posledním roce nastavili,“ přiznává lékařský ředitel Krajské nemocnice v Liberci (KNL) Tomáš Roubíček.
Urychleně museli uvolnit urgentní příjmy, jednotky intenzivní péče, operační sály, přesunout akutní pacienty do náhradních prostor, zajistit dostatek personálu, shromáždit specializované traumatýmy a všem rozdělit úkoly.
„Urgentní příjmy splnily svou funkci naprosto dokonale,“ hodnotí Roubíček. „Není to tak, že by se v tu chvíli staralo o pacienty jen ARO nebo urgent, ale zasahuje to do celé činnosti nemocnice,“ upozorňuje. Přijet proto museli i pracovníci z hospodářského úseku, údržby či provozu. Od aktivace traumaplánu do přijetí posledního pacienta uběhla hodina a půl.
První záchranáři, kteří vyjeli k libereckému baru, podali dispečinku situační zprávu o tom, co mohou v nemocnici čekat – informace o možném počtu pacientů včetně charakteru jejich poranění.
Postupně se informace doplňovaly, na jejich základě KNL poté aktivovala druhý stupeň traumaplánu ze tří možných. „První stupeň je do deseti poraněných pacientů, druhý do třiceti a třetí nad třicet, kdy se mobilizují veškeré rezervy,“ popisuje primář oddělení urgentní medicíny KNL Petr Kašák.
„Očekávali jsme 20 až 25 zraněných, proto jsme aktivovali traumaplán druhého stupně. Po nějaké době jsme obdrželi informaci, že je na místě 14 zraněných,“ objasňuje traumatolog Filip Čechlovský, který se 29. ledna stal takzvaným vedoucím lékařem třídění.
Všechny pacienty už propustili
Spolu se sestrou to byli stěžejní lidé, kteří organizovali příjem pacientů, jejich identifikaci a rozdělení. U většiny z jedenácti pacientů, které KNL přijala, dominovalo postižení dýchacích cest – nadýchali se horkého plynu nebo zplodin. Čtyři museli být připojeni na plicní ventilaci.
V tuto chvíli jsou již všichni v domácí péči, potvrzuje Zdeněk Krejzar, přednosta libereckého Centra anesteziologie a resuscitace intenzivní medicíny (CARIM).
Rozsah a závažnost popálenin a zranění, s nimiž je koncem ledna do KNL záchranáři přivezli, některé zdravotníky krátkodobě psychicky poznamenal, zejména ty, kteří neměli s obdobnou situací doposud zkušenosti.
„V tu chvíli to v nich zanechalo docela psychické trauma. Měl jsem ex post několik rozhovorů s našimi zaměstnanci, snažili se to vnitřně zpracovat. Většina zdravotníků zná nějaké mechanismy psychohygieny, jak se vyrovnat s kontaktem s takto vážným poraněním. Nakonec jsou všichni v pořádku. Byla to věc, která nás zasáhla. Nebudeme říkat, že ne. Byla to ošklivá poranění,“ uzavírá Jakub Kopecký, vrchní zdravotnický záchranář z oddělení urgentní medicíny.
Není to poprvé, kdy KNL aktivovala traumaplán. Své síly zmobilizovala také v říjnu 2021 při pádu lanovky na Ještědu, předloni při výbuchu varny drog nebo minulý rok, když se ve Stráži nad Nisou srazil nákladní automobil s vlakem. Na krizové situace s hromadným postižením lidé připravuje krajská nemocnice své zaměstnance dvakrát ročně na cvičeních.
Při požáru v baru Černý panter musely záchranné složky evakuovat tři desítky lidí. Policisté poslední lednový den pak dopadli muže, který je z násilného činu podezřelý. Obvinili ho pro zločin obecného ohrožení a pokusu o vraždu, hrozí mu až výjimečný trest. O dva dny později ho soud poslal do vazby.
