Aktual.: 2.05.2026 09:25
Praha – Afghánci podle regionálního ředitele organizace Člověk v tísni Petra Drbohlava po návratu hnutí Tálibán k moci oceňují především stabilitu po letech konfliktů, i když zároveň čelí omezením zejména ženských práv a dopadům klimatických změn. V rozhovoru Drbohlav ČTK řekl, že největší změny režimu pociťuje střední třída ve městech, méně například lidé na venkově.
Hnutí Tálibán ovládlo většinu země po stažení amerických a spojeneckých vojsk z Afghánistánu v roce 2021. Do Kábulu vstoupilo hnutí 15. srpna 2021 bez většího odporu, čímž fakticky převzalo moc. Následovalo vyhlášení Islámského emirátu Afghánistán a postupné zavádění přísné interpretace islámského práva, které výrazně omezilo občanské svobody, zejména práva žen, a prohloubilo humanitární krizi v zemi.
„Myslím si, že existuje velké množství Afghánců, kteří jsou vděční Tálibánu za to, že ukončil doby těch válek a přinesl stabilitu, a ta země opravdu ekonomicky roste. Nyní tam lidi investují a dříve se tohle nedělo,“ uvedl Drbohlav. Řekl, že se mnohdy snaží Afghánce konfrontovat například s otázkami ohledně ženských práv. Afghánci mu na to odpovídají, že Tálibán uvolňuje postupně různá pravidla a věří, že i restrikce dopadající na ženy budou mírnější.
Drbohlav se do Afghánistánu vrátil po letech a viděl tam výrazné kontrasty. Zatímco část infrastruktury vybudované v minulosti podle něj zůstává funkční, tak například některé vodní zdroje mezitím kvůli poklesu hladiny podzemní vody vyschly.
Za hlavní rizika do budoucna Drbohlav označil klimatické změny, omezené přírodní zdroje a rychlý populační růst, který může podle něj představovat tlak na stabilitu země. „Demografický vývoj v kombinaci s omezenými zdroji je časovaná bomba,“ řekl.
Situace žen se podle Drbohlava liší podle regionu. „Zatímco na venkově se každodenní život změnil méně, ve městech došlo k výraznému omezení možností vzdělávání a pracovního uplatnění. Dívky mohou oficiálně chodit do školy jen do šesté třídy, což vedlo k rozvoji komunitního vzdělávání mimo státní systém,“ uvedl Drbohlav.
Organizace Člověk v tísni v Afghánistánu působí nepřetržitě od roku 2001 a své aktivity udržela i po změně režimu. Podmínky pro práci se ale podle Drbohlava výrazně ztížily. Projekty podléhají schvalování úřadů a pracovníci potřebují povolení i k cestám do terénu. Pomoc se dnes soustředí spíše na venkov. Zahrnuje vzdělávání, zemědělství, přístup k vodě a programy krátkodobé práce pro lidi bez příjmů, včetně těch, kteří se vracejí ze zahraničí.
„Tálibán provádí také namátkové kontroly, například zda organizace dodržují pravidla pro zaměstnávání žen. Ty mohou pracovat jen v určitých sektorech, jako je vzdělávání nebo zdravotnictví, a za stanovených podmínek,“ řekl Drbohlav.
Počet zahraničních nevládních organizací po roce 2021 nejprve klesl, postupně se část z nich vrátila. Proměnilo se i financování, kdy vedle evropských zdrojů přibyli dárci ze zemí Perského zálivu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}