Aktual.: 7.01.2025 11:35
Praha – Zahraniční obchod České republiky v listopadu skončil přebytkem 23,6 miliardy korun, který byl meziročně o 4,2 miliardy nižší. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl především obchod s auty, negativně ji naopak ovlivnil hlavně obchod s kovodělnými výrobky a také se stroji. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků brání rychlejšímu růstu exportu stagnace německého hospodářství. Dovoz naopak odráží zvyšující se domácí poptávku.
Vývoz se meziročně zvýšil o 4,4 procenta na 424,5 miliardy korun, dovoz o 5,8 procenta na 400,9 miliardy Kč. „I v listopadu rostl dovoz rychleji než vývoz. Téměř o 26 procent meziročně vzrostl například dovoz kovodělných výrobků, které byly původem zejména z Německa, Slovenska a Číny. Meziroční růst o více než dvě mld. Kč jsme zaznamenali také u dovozu potravinářských výrobků, které byly původem zejména z Německa, Polska a Španělska,“ uvedla vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Jana Mazánková.
Listopadový přebytek obchodu s motorovými vozidly byl meziročně vyšší o 2,2 miliardy korun. O stejnou částku se snížil deficit obchodu s ropou a zemním plynem. Kladné saldo bilance s elektrickými zařízeními pak meziročně vzrostlo o dvě miliardy korun. Přebytek obchodu s kovodělnými výrobky byl proti listopadu 2023 nižší o 4,3 miliardy korun, v případě strojů byl pokles 2,8 miliardy Kč. Deficit obchodní bilance u základních kovů se prohloubil o 1,6 miliardy korun.
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie se v listopadu meziročně snížil o 3,9 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se naopak zvýšil o půl miliardy Kč.
Analytici: Rychlejšímu růstu exportu brání stagnace německé ekonomiky
Rychlejšímu růstu exportu brání stagnace německého hospodářství. Dovoz naopak odráží zvyšující se domácí poptávku. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které ČTK oslovila.
„Vývoz se sice meziročně zvýšil o 4,4 procenta, při růstu vývozních cen o tři procenta je ovšem reálné zlepšení minimální. Hlavní brzdou je stagnující poptávka v Německu. V listopadu se vývoz do této země meziročně zvýšil pouze o 0,5 procenta,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Rychlejšímu růstu importu podle něj nahrává oživení domácí poptávky po odeznění vysoké inflace. Doplnil, že dovoz spotřebního zboží v listopadu meziročně stoupl o 16,9 procenta.
Export v listopadu o 0,8 procenta klesl také na Slovensko, které je druhým nejdůležitějším vývozním partnerem ČR, uvedl generální ředitel státní agentury CzechTrade Radomil Doležal. „Naopak opět dvouciferně roste export do zemí mimo EU, a to o 15,2 procenta. Meziročně vzrostl vývoz do Izraele, Ázerbájdžánu, Singapuru, Indonésie či Malajsie, ovšem celkový podíl těchto zemí nepřekračuje 1,5 procenta,“ řekl.
Analytici se shodli na tom, že bilanci zahraničního obchodu táhl export automobilů. „Závislost české ekonomiky na tomto průmyslu je naprosto kritická. I když automotive v posledních měsících ztrácí tempo, pořád jsou jeho výsledky obdivuhodné a stále kompenzují významnou část propadu zbylého průmyslu,“ řekl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Za leden až listopad loňského roku se podle něj z ČR vyvezly automobily za asi 1,2 bilionu korun.
Česko by se ale nemělo spoléhat pouze na export aut, míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Důvodem jsou podle něj také výzvy, které odvětví čekají. „Náš automotive je i nadále konkurenceschopný, nicméně téměř výhradně díky vozům se spalovacími motory, přičemž svět se více posouvá k elektromobilitě, kde evidentně zatím ztrácíme,“ dodal.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda poukázal na to, že listopad byl desátým měsícem roku, kdy bilance skončila v kladných číslech. Schodek vykázala pouze v červenci. „Českému zahraničnímu obchodu loni v listopadu svědčily také poměrně nízké ceny ropy a zemního plynu – nízké zejména na poměry uplynulých několika let – které zlepšují bilanci českého zahraničního obchodu proto, že Česko je čistým dovozcem těchto základních energetických surovin,“ doplnil.
Za celý loňský rok analytička Komerční banky Jana Steckerová očekává přebytek 222 miliard korun. Pro tento rok naopak odhaduje přebytek nižší, asi 170 miliard korun. „Importní strana bude ovlivněna vyšší investiční aktivitou, která je dovozně náročná, zároveň k vyšším dovozům povede i oživená domácí poptávka. Na straně exportů se bude naopak negativně podepisovat vyčerpávání efektu vývozů dříve rozpracované výroby či přetrvávající globálně nižší poptávka po průmyslovém zboží,“ míní.
