Aktual.: 9.12.2025 11:02
Praha – Podíl státních výdajů na výzkum, vědu a inovace za posledních pět let postupně klesl z 0,65 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 0,5 procenta HDP. Na dnešním akademickém sněmu Akademie věd ČR (AV ČR) v Praze to řekl její předseda Radomír Pánek. Jedná se o pokles téměř o čtvrtinu, uvedl. Česko podle něj zdaleka nedosahuje ve výdajích na vědu, výzkum a inovace průměru Evropské unie, informovala akademie v tiskové zprávě.
V roce 2023 mířilo ze státních rozpočtů zemí EU na výzkum a vývoj 124 miliard eur (asi biliony korun), uvedl dříve Český statistický úřad. Premiantem bylo Německo, které z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj vynaložilo loni 1,1 procenta HDP. Unijní průměr v roce 2023 činil 0,72 procenta, uvedli statistici.
„Podíl státních výdajů na výzkum, vývoj a inovace postupně za posledních pět let klesl z 0,65 procenta HDP na 0,50 procenta. To znamená propad téměř o čtvrtinu. Nejenže se nepřibližujeme vědecky a technologicky vyspělým zemím, které do vědy a výzkumu investují více než dvojnásobné procento svého HDP, ale zdaleka nedosahujeme ani průměru EU. Bohužel dnes Českou republiku předbíhají země, které byly ještě před několika lety hluboko za námi,“ prohlásil Pánek.
Podle návrhu rozpočtu na rok 2026, který schválila končící vláda Petra Fialy (ODS), by měla Akademie věd pracovat v příštím roce s výdaji 8,05 miliardy korun. V letošním roce má podle loni schváleného rozpočtu výdaje asi 7,95 miliardy korun.
Pánek zdůraznil, že Akademie věd a její pracoviště nikdy nepřistupovaly a ani nyní nepřistupují k české společnosti pouze s nataženou rukou. „Naopak vracíme hodnoty výrazně přesahující prostředky, které do nás společnost investuje,“ zdůraznil.
AV ČR v uplynulých letech zvýšila podporu přenosu znalostí a technologií do praxe. Zakládá spin-off firmy, které technologie či například patenty vyvinuté v laboratořích a pracovnách proměňují do komerčních produktů a služeb. Aktuálně jich funguje pět, další se podle AV ČR připravují.
Počátkem příštího roku chce Akademie věd založit akciovou společnost, která bude vlastněná výhradně jejími ústavy. Společnost se bude zaměřovat na obchodní využití vědeckých výsledků či rozvíjet partnerství s průmyslem.
AV ČR se zaměřuje i na podporu vědecké excelence. Od příštího roku zahájí činnost takzvaný inkubátor ERC-in, který bude poskytovat centrální podporu při přípravě žádostí o granty Evropské výzkumné rady (ERC) a programu Horizon. Zároveň zavádí program Akademie budoucnosti, který podpoří vznik nových vědeckých týmů i získávání špičkových pracovníků ze zahraničí.
Akademický sněm je nejvyšší samosprávný orgán Akademie věd a zabývá se mimo jiné činností nové Akademické rady, která je výkonným orgánem AV ČR. Sněm má 276 členů, jimiž jsou vědci a ředitelé 54 pracovišť AV ČR, zástupci vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu. Schází se dvakrát do roka.