Vldn nvrh zkona souvisejc s rozvojem finannho trhu pin nkolik st, kter zatm poutaly nejvt pozornost, jako je zmna struktury sttnch pspvk nebo vznik dlouhodobho investinho produktu. Podstatn jsou ale i dal zmny a koneckonc i zachovn nkterch dosavadnch pravidel, nad ktermi se tak vznely otaznky. Pojme se podvat jak na superhvzdy, tak i na mn asto zmiovan sti.
1. Sttn pspvek bude tdej, ale
Stt chce motivovat obany, aby si na st odkldali vce penz. Proto upravuje strukturu sttnch pspvk a vyplcet je zane a od 500 korun, kter msn vlote na et. V takovm ppad vm stt pispje 100 korun. Zskat od sttu mete msn a 340 korun, ron tedy 4 080 korun.
Abyste erpali pspvek na maximum, muste si odkldat 1 700 a vce korun. Vklady a pspvky pehledn zobrazuje tabulka. Zmna by mla zat platit od 1. ervence ptho roku. Pokud bude klient poslat mn ne 500 korun msn, o sttn pspvek se tak piprav. Zmnu msn ukldan stky, kter je napsan ve smlouv, je teba dopedu vdy komunikovat s pslunou penzijn spolenost, nelze jen upravit vi loky.
| Vlastn msn pspvek | Sttn pspvek dnes | Sttn pspvek nov |
|---|---|---|
| 300 K | 90 K | 0 K |
| 400 K | 110 K | 0 K |
| 500 K | 130 K | 100 K |
| 600 K | 150 K | 120 K |
| 700 K | 170 K | 140 K |
| 800 K | 190 K | 160 K |
| 900 K | 210 K | 180 K |
| 1 000 K | 230 K | 200 K |
| 1 100 K | 230 K | 220 K |
| 1 200 K | 230 K | 240 K |
| 1 300 K | 230 K | 260 K |
| 1 400 K | 230 K | 280 K |
| 1 500 K | 230 K | 300 K |
| 1 600 K | 230 K | 320 K |
| 1 700 K a vce | 230 K | 340 K |
2. Vy sleva na dani
Od zkladu dan bude mon odest pspvky v celkov vi a 48 tisc korun, pi patnctiprocentn daov sazb je tak spora a 7 200 korun ron. Tato sleva se dl mezi vechny produkty s monost odetu, tedy i pro investin ivotn pojitn nebo plnovan dlouhodob investin produkt. Do odetu se zapot kad msc a 4 000 korun, kter ulote nad rmec stky pro vyplacen maximlnho sttnho pspvku (vklad 1 700 K). Vhody penzijnho spoen v kombinaci sttn pspvek & daov spora tak maximln vyuijete pi msnm vkladu 5 700 korun.
3. Dchodci bez pspvku
Podle dosavadnho vvoje to vypad, e oelet sttn pspvek budou muset dchodci, kterm stt pot, co zanou dostvat vyplcenou starobn penzi, pestane ke spoen pispvat. Nepopulrnm opatenm chce stt uetit, kompenzovat to bude zvenm pspvk v pedchzejc akumulan fzi. Pedbn innost se oekv od 1. ervence 2024. Je zbyten, aby klienti, pobrajc dchod, kvli tto zmn nyn sv spoen na penzi vybrali, vyplat se jim pobrat pspvky co nejdel dobu. Daov zvhodnn pro pracujc dchodce zstane zachovno.
4. Vbr a po deseti letech
Dnes plat, e erpat naspoen prostedky z penzijnch produkt lze bez sankce (odebrn sttnch pspvk) po dosaen vku 60 let a alespo 5 let trvn smlouvy. Pravidlo 60 let vku zstane zachovno, ale smlouva bude muset bt nov zaloena alespo 10 let. Vjimku budou mt lid, kte se stanou napklad invalidnmi. Plat to ale a pro smlouvy zaloen nov po nabyt innosti zkona. Kdo si tedy chce zaloit doplkov penzijn spoen za mrnjch podmnek, m nejvy as. Monost jednorzovho vbru, kdy ale zdante 15 % vnosy a pspvky zamstnavatele, zstane zachovna. Kdo nechce pi vbru danit nic, mus zvolit vplatu renty alespo na dobu 10 let.
5. Star i nov spoen najednou
V ptm roce bude mon uzavt novou smlouvu o doplkovm penzijnm spoen, i kdy klient z minulosti u spo ve starm transformovanm fondu. Ty maj garanci nezpornho zhodnocen, co je pro adu lid hlavn argument, pro v transformovanch fondech zstvaj, by vzhledem k inflaci reln prodlvaj. Prostedky v transformovanm fondu uzavou, ani by tuto smlouvu museli ruit, a zalo si nov doplkov penzijn spoen. Sttn pspvek zskaj pouze jeden, ale budou moci vyut dynamitj strategie novch fond.
6. Alternativn fond
Vedle dosavadn dynamick, vyven a konzervativn strategie zanou penzijn spolenosti nabzet tak variantu prostedky vloit do tzv. alternativnho astnickho fondu. Ten bude mt o nco volnj strategii a penzijn spolenosti mou jeho prostednictvm investovat napklad do nemovitost i veejn infrastruktury. Dky volb i rizikovj aktiv lze oekvat potenciln vy vnosy, pochopiteln i s vym rizikem volatility.
7. Dlouhodob investin produkt
A na zvr jedna z nejastji skloovanch novinek dlouhodob investin produkt, chcete-li DIP. Skuten vznikne, co nebylo a tak jist. Te budou na tahu poskytovatel tedy eskou nrodn bankou evidovan subjekty jako banky, investin spolenosti nebo obchodnci s cennmi papry, aby pedstavily konkrtn produkty, kter pipravuj.
DIP si budete moct zaloit, i kdy u mte penzijn pipojitn nebo doplkov penzijn spoen, bude mon erpat i daov vhody (limit se st) i ppadn pspvek zamstnavatele. Ten je do 50 tisc ron osvobozen od dan. Sttn pspvek zde jako u spoen na penzi ale nebude.
Praxe by mla bt takov, e v rmci DIP bude mon investovat do irokho portfolia cennch papr a nstroj, kter jsou obchodovny na evropskm regulovanm nebo obdobnm trhu, do sttnch a krytch dluhopis finannch instituc, investinch fond i vkladovch produkt.
Hlavn vhodou je zskn daov levy a zrove volba vce individuln investin strategie sloenm portfolia. Stejn jako u spoen na penzi bude i podstatou DIP prostedky nevybrat a minimln do 60 let a nejmn 10 let od zaloen smlouvy, v opanm ppad by lovk musel dodanit pedchoz zskan daov levy.
