Aktual.: 11.06.2025 14:23
Praha – Darovat krev, která může někomu zachránit život, je mimořádně šlechetné. Při dnešním setkání na Pražském hradě s oceněnými dárci krve a zástupci Českého červeného kříže, který dárce oceňuje, to řekl prezident Petr Pavel. V takovém případě je podle něj jedno, zda jde o dárce, který daroval jednou či vícekrát. Darování krve je podle Pavla správná věc, která pomáhá. Dárci také tím, co dělají, inspirují ostatní, uvedl. Krev se nedá vyrobit, dárci nezastupitelní pro většinu operací či léčbu leukémie, řekl expert. Mladých dárců přibývá málo, na rozdíl od dárců plazmy.
„Je to nejenom mimořádně šlechetné darovat krev, která může někomu zachránit život, a je v tomto případě jedno, jestli je to dárce, který daroval jednou nebo tolikrát jako vy,“ řekl Pavel. Ocenění dárci podle něj darovali krev minimálně 160krát. V Česku je podle Pavla relativně hodně dárců, nemocnicím ale stále chybí, uvedl. Ocenění dárci podle něj mohou být inspirací pro lidi, aby darovali krev alespoň někdy.
Prezident Českého červeného kříže Marek Jukl ocenil, že prezident přijal dárce krve a zástupce červeného kříže. Setkání je podle Jukla pro dárce krve, kteří se ho zúčastnili, celoživotním zážitkem. Přijetí podle Jukla přispěje ke zviditelnění dárcovství krve, potřeba je získat nové dárce, uvedl.
Zatím je Česko v krvi pro transfuze s zhruba 260.000 pravidelnými dárci soběstačné, situace se ale může změnit. V posledních letech podle předsedy Společnosti pro transfuzní lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Petra Turka podstatně ubývá mladých dárců. Před 15 lety podle něj bylo mezi dárci 15 až 20 procent mladších 25 let, teď už to není ani polovina, uvedl na dnešní tiskové konferenci v Praze. Průměrný věk dárce byl podle něj 33 let, teď je kolem 42 let.
Některé nemoci člověka z darování vyřadí trvale, například cukrovka, rakovina nebo astma, jiné jako borelióza nebo žloutenka dočasně. Kromě chorob, které dárce trvale nebo na čas vyřadí, přibývá i dalších okolností, po kterých krev darovat několik týdnů či měsíců nelze. Mezi nimi je například přisáté klíště, tetování, aplikace piercingu nebo cestování do zahraničí. Mezi důvody, proč by lidé neměli darovat krev patří například i váha nižší než 50 kilogramů, prodělání některých nemocí v minulosti či věk vyšší než 65 let.
Primář: Krev se nedá vyrobit, mladých dárců ale nepřibývá dost
Lidská krev se nedá vyrobit uměle a zřejmě to nepůjde ani v dohledné budoucnosti. Dobrovolní dárci krve jsou tak nezastupitelní pro většinu operací nebo léčbu nemocí jako je leukémie. Mladých ale přibývá málo, naopak roste počet lidí, kteří chodí do center odebírajících krevní plazmu. Na dnešní tiskové konferenci to řekl Petr Turek, předseda Společnosti pro transfuzní lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a primář Transfuzního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Zatím je Česko v krvi pro transfuze se zhruba 260.000 pravidelnými dárci soběstačné, situace se ale může změnit. „V posledních letech ubývá mladých dárců a to tak, že podstatně,“ řekl Turek. Před 15 lety podle něj bylo mezi dárci 15 až 20 procent mladších 25 let, teď už to není ani polovina. Průměrný věk dárce byl podle něj 33 let, teď je kolem 42 let.
„Z registrů jsou každoročně vyřazováni lidé, kteří dosáhli 65 let. Svoji roli hrají také onemocnění některých dárců,“ uvedl přednosta Transfuziologického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) Jan Loužil. Některé nemoci člověka z darování vyřadí trvale, například cukrovka, rakovina nebo astma, jiné jako borelióza nebo žloutenka dočasně.
Kromě chorob, které dárce trvale nebo na čas vyřadí, přibývá i dalších okolností, po kterých krev darovat několik týdnů či měsíců nelze. Mezi nimi je například přisáté klíště, tetování, aplikace piercingu nebo cestování do zahraničí.
Nejhorší je situace v létě, v době dovolených, protože pravidelní dárci prodlužují interval mezi odběry nebo cestují do zemí, kde se vyskytují různé exotické choroby jako je malárie nebo západonilská horečka. „Limituje nás životnost krevních přípravků. Červené krvinky vydrží 35 dní, krevní destičky pět dní,“ doplnil Loužil.
Transfuzní stanice si tak při nedostatku některé krevní skupiny vypomáhají mezi sebou. „Statisticky nejvíc je v naší kavkazské populaci skupina A pozitivní, nejméně nula negativní,“ uvedl přednosta. Při použití pro konkrétního pacienta pak lékaři zvažují nejen Rh faktor, který může být negativní nebo pozitivní, nebo čtyři základní skupiny A,B, AB a nula. V současné době dělí krev do 47 skupin, zvažují i konkrétní protilátky a další faktory.
Lékaři z ÚHKT využívají darovanou krev pro konkrétní pacienty podobně jako třeba při transplantaci kostní dřeně. Vhodným dárcům potom třeba i sami volají. „Nikdo si nevybere, kdy dostane akutní leukémii, kterou potřebuje léčit. Transplantace musí následovat v daném intervalu a v té době potřebuje červené krvinky a destičky,“ řekl Loužil.
Podle statistik, které byly představené na dnešní tiskové konferenci, bylo v roce 2023 zhruba 28.000 prvodárců v nemocničních transfuzních centrech a dalších asi 50.000 lidí začalo chodit na odběry plasmy do plazmaferetických center. Zatímco odběr krev je založený na dobrovolnosti, nemocnice dárce odmění snídaní nebo stravenkou, centra mohou kompenzovat dárci vzniklé náklady, může jít o stovky korun za odběr.
Z plazmy se vyrábí léky pro hemofiliky a další nemocné s poruchami srážlivosti nebo nízkou hladinou albuminu v krvi, pomáhají také lidem s řadou autoimunitních onemocnění. „Evropa je hrubě nesoběstačná, je závislá na plazmě, která se doveze z USA,“ popsal Turek. Česko je podle něj jeden z nejvýznamnějších evropských producentů a plazmy produkuje nejvíc v přepočtu na obyvatele.
Turek na dotaz ČTK odpověděl, že do budoucna bude zřejmě kvůli úbytku mladých dárců nutná nějaká kompenzace i za darování krve. Na úrovni Evropské unie se podle něj o tom už jedná. V současné době zákoník práce počítá s placeným volnem pro dárce po dobu odběru a zotavení, obvykle zaměstnavatel nechává celý den. Zároveň si za každý odběr mohou dárci odečíst 3000 korun ze základu daně při daňovém přiznání.