Aktual.: 21.08.2025 06:37
Praha – Prezident Petr Pavel je připraven neprotahovat proces sestavování vlády po říjnových sněmovních volbách a neklást předběžné podmínky. Domnívá se, že nový kabinet vznikne poměrně brzy, alespoň takový má dojem z prohlášení představitelů nejsilnějších stran. Hlava státu to řekla v rozhovoru ČTK.
Favoritem voleb je podle průzkumů opoziční hnutí ANO, následované s odstupem vládní koalicí Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09, hnutími SPD (kandiduje s Trikolorou, Svobodnými a PRO) a STAN. Do Sněmovny by se podle šetření dostali také Piráti a Stačilo!, které sdružuje především kandidáty komunistů a sociálních demokratů. Motoristé bývají v posledních průzkumech pod pětiprocentní hranicí.
Podle Pavla není do kamene vytesané kritérium, že musí strany příští vlády mít minimálně 101 poslanců. „Může vzniknout vláda, která bude do značné míry stabilní, přestože nebude mít většinu v Parlamentu. Menšinové vlády byly nejenom u nás, ale i v řadě jiných zemí. A některé z nich byly poměrně úspěšné,“ poznamenal.
Po volbách, které se konají 3. a 4. října, chce hned začít jednat s představiteli stran, které se do Sněmovny dostanou. „Samozřejmě, že ten, kdo bude vítězem voleb, asi bude nejpravděpodobnějším sestavovatelem vlády, ale nemusí to tak být,“ podotkl. „Jsem připraven v žádném případě to neprotahovat, neklást žádné předběžné podmínky, ale hned po volbách začít jednat,“ uvedl s tím, že má na mysli interní jednání.
„Myslím si, že to nebude asi trvat nějak zásadně dlouho. Jak jsem zaznamenal z prohlášení představitelů nejsilnějších politických stran, tak všechny mají zájem na tom, aby nějaká forma vlády vznikla co nejrychleji, aby se mohly pustit do práce. Já tomu rozhodně nebudu nějak překážet, abych to zdržoval,“ konstatovala hlava státu.
Už dříve vyjádřil Pavel přesvědčení, že v budoucí vládě by v zahraniční a bezpečnostní politice neměly mít slovo subjekty, které chtějí vystoupit z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl ale, že to předem nestanovil jako nějakou nepřekročitelnou linii. „Jenom říkám, že když objektivně hodnotíme situaci naší země, tak nejlepší garancí naší bezpečnosti je členství v systému kolektivní bezpečnosti, který dnes představuje NATO,“ prohlásil.
Žádná lepší alternativa pro ČR není, proto kdo má v plánu vystoupit z aliance, podle Pavlova názoru směřuje k poškození bezpečnosti země. Podobně je to podle něj s EU. „Můžeme k ní být sebekritičtější a myslím, že v řadě případů oprávněně, ale zároveň je pravdou, že je zdrojem naší prosperity,“ řekl. Od stran, které pravděpodobně budou mít šanci sestavovat vládu, nezaznamenal žádnou ambici opustit tyto dvě instituce.
Prezident by podle něj neměl předem stanovit červené linie pro sestavení vlády. Nepřekročitelné limity jsou podle Pavla dány zákonem a bezpečností. „Pokud by došlo teoreticky k situaci, kdy někdo z kandidátů by byl v hledáčku zpravodajských služeb jako člověk bezpečnostně rizikový, pak samozřejmě je to závažný důvod,“ poznamenal.
Strana Volt Česko tento týden v krajích podala návrhy na zrušení kandidátek SPD a Stačilo! kvůli obcházení hranice pro vstup do Sněmovny platné pro koalice. Podobně postupuje Přísaha vůči Pirátům.
„Slyšeli jsme ve veřejné debatě různá prohlášení až po tak silné výrazy, jako zrada na voličích. A to jak při minulých volbách, tak před těmito. Není to nic, co by tu už nebylo. A není to zároveň nic, co by bylo v rozporu s právem, s pravidly,“ řekl Pavel. Otázkou ale podle něj je, zda dávají smysl kvóty pro vstup do Parlamentu, když se dají tak jednoduše obejít. Standardní koalice totiž musejí získat ne pět procent hlasů, ale osm v případě dvojkoalice a 11 při spojení tří stran.
Za důležitější považuje, jak se subjekty zachovají po volbách. „Jestli skutečně udrží nějakou jednotu třeba jednoho poslaneckého klubu. Nebo jestli se po volbách rozštěpí a vzniknou malé individuální skupinky v Parlamentu, které budou různě, tak jako atomy, inklinovat tu k jedné, tu k druhé straně. To by asi úplně stabilitě nepřidalo,“ dodal.
Volby se uskuteční 3. a 4. října. O místa ve Sněmovně bude letos bojovat celkem 26 volebních uskupení.
