Aktual.: 8.07.2026 18:32
Ankara – Spojenci podle českého prezidenta Petra Pavla na nynějším summitu NATO v Ankaře zachovali jednotu aliance, shodli se na posilování vlastní obrany i pokračující podpoře Ukrajiny. Pavel po skončení summitu ocenil také konstruktivní atmosféru jednání, která podle něj neodpovídala obavám z předchozí ostré rétoriky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prezident to řekl novinářům před svým odletem z Turecka.
„Jednání samotné bylo v opravdu velice konstruktivní atmosféře. A na závěr Donald Trump všem poděkoval, řekl, že na něho udělalo velký dojem, v jakém duchu to jednání probíhalo, a zřejmě tím i ocenil to, že skutečně naprostá většina spojenců k tomu přistoupila s maximální odpovědností,“ řekl Pavel.
Česko by podle vlády mělo až v příštím roce dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP, ke kterému se spojenci zavázali. „Když se podíváme na trajektorii růstu do roku 2035, tak k tomu, aby to bylo udržitelné, tak by bylo potřeba mít každý rok přiměřený přírůstek v řádu několika desetin procent, to se neděje,“ míní prezident. Z dokumentu zaslaném NATO před summitem podle něj vyplývá, že strmý růst výdajů na obranu začíná až po roce 2030, což je za horizontem nynější vlády Andreje Babiše. „Ani NATO ani naši spojenci nejsou zas tak naivní, aby si nedokázali spočítat, jestli trajektorie růstu je realistická nebo není,“ doplnil prezident.
Pavel zároveň uvedl, že si ze summitu odnáší řadu podnětů pro další modernizaci české armády i obranného průmyslu. Podle něj bude nutné přijmout legislativní změny, které umožní rychlejší pořizování vojenské techniky. Současný systém akvizic podle zákona o veřejných zakázkách podle něj vzhledem k délce jednotlivých procesů nemusí odpovídat budoucím potřebám armády. Prezident také připomněl, že spojenci znovu potvrdili pokračující podporu Ukrajině.
„A taky byla zdůrazněna pomoc Ukrajině, nejenom v té finanční rovině, ale i v materiální. Byly zdůrazněny urgentní potřeby, především pokud jde o protirakety proti balistickým střelám a proti dronům, ale také potřeba pokračování muniční iniciativy, která dodává dělostřeleckou munici,“ dodal Pavel. Cílem podle něj zůstává vyvíjet tlak na Rusko, aby pochopilo, že konflikt na bojišti nelze vyhrát.
Česko na summitu reprezentoval také premiér Babiš, který s Ankary odletěl už dříve a s hlavou státu v průběhu vrcholného aliančního jednání příliš nekomunikoval. Šéf české vlády před odletem novinářům řekl, že Česko se na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč), kterou státy NATO na summitu potvrdily, podílet nebude. Podle předsedy vlády by se Evropa měla soustředit zejména na výzkum protivzdušné obrany proti balistickým střelám, které představují hlavní problém.
Podle prezidenta Pavla je třeba vnímat, že zmiňovaných 70 miliard není dodatečný finanční výdaj, který by se nyní dával na stůl v hotovosti. „Je to souhrn a součet veškeré pomoci, která Ukrajině už byla z části dodána v tomto roce a už je třeba nasmlouvaná a přislíbená,“ řekl prezident. Částka se bude alokovat příští rok. „Považoval bych za fér, bychom se zúčastnili byť symbolickou částkou,“ míní Pavel. Jde především o vyjádření solidarity, nemusí to být závratné částky, doplnil.
Pavel na okraj summitu NATO jednal se Stubbem, Nawrockim i Pellegrinim
O polsko-ukrajinském napětí či obranných výdajích jednal prezident Pavel druhý den summitu NATO na bilaterálních jednáních. Setkal se s finským protějškem Alexandrem Stubbem, polským prezidentem Karolem Nawrockim a slovenskou hlavou státu Petrem Pellegrinim. Dnes se zúčastnil jednání Severoatlantické rady. Na konec svého programu poskytl rozhovory několika zahraničním médiím.
Se Stubbem Pavel hovořil například o mluvili o finském konceptu „comprehensive defence“, což lze česky chápat jako celospolečenskou obranu, a co si z toho může vzít Česko. Hovořili také o výdajích na obranu.
„Myslím, že těch styčných bodů je opravdu hodně, a pokud jde o přínos pro Českou republiku, tak asi největší inspiraci bych opravdu viděl v této chvíli ve Finsku, protože pokud jde o zajišťování obrany a bezpečnosti, tak Finsko může sloužit jako příklad pro všechny země NATO,“ řekl Pavel na brífinku před odletem.
S Nawrockým mluvili o současném rostoucím napětí mezi Kyjevem a Varšavou. Polská hlava státu Pavla ujistila v tom, že situace není natolik dramatická, jak je prezentována a polská strana nechce situaci eskalovat.
O nadcházejících událostech, která Pavla čekají na Slovensku, jednal s Pellegrinim. Při své účastni na summitu se Pavel stihl také setkat s šéfem vojenského výboru NATO Giuseppem Cavo Dragonem.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
