Prezident zákon o státním rozpočtu podepíše v pátek, potvrdil Hrad

Babiš řekl, že s prezidentem mluvil zejména o výdajích na obranu. Pavel v minulosti opakovaně kritizoval navržené obranné výdaje, které vzhledem k aktuální geopolitické situaci považuje za příliš nízké. Národní rozpočtová rada (NRR) také vyjádřila pochybnosti o tom, že Severoatlantická aliance uzná všechny obranné výdaje. Česku tak podle rady hrozí, že nesplní závazek vůči NATO ani národní zákon, podle kterého výdaje na obranu mají činit aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Prezident podle odboru komunikace Babiše varoval, že neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci a spojencům ohrožuje Česko vlastní bezpečnost, kterou jinak než společně v kolektivní obraně nedokáže efektivně zajistit. „Mezinárodní hrozby se zvětšují, zatímco naše výdaje stagnují. Pokud nebude příští rozpočet odpovídat našim závazkům, nevyhneme se debatě o odmítnutí zákona ze strany prezidenta,“ dodal Hrad.

Zejména obranné výdaje byly tématem schůzky na Pražském hradě i podle Babiše. Novinářům po jednání řekl, že je třeba řešit to, jakým způsobem se obranné výdaje vykazují. Stát nemůže zohledňovat jen výdaje ministerstva obrany, ale také v dalších rozpočtových kapitolách a v krajích, podotkl premiér.

Obrana má letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta HDP. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury.

Pavel navržené obranné výdaje na letošní rok v minulosti kritizoval opakovaně, vzhledem k aktuální geopolitické situaci je považuje za příliš nízké. Národní rozpočtová rada také vyjádřila pochybnosti o tom, že Severoatlantická aliance uzná všechny obranné výdaje. Česku tak podle rady hrozí, že nesplní závazek vůči NATO ani národní zákon, podle kterého výdaje na obranu mají činit aspoň dvě procenta HDP. Členské státy NATO se navíc loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice.

Po pátečním podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, čímž skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila Sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.

Babiš také řekl, že některé obranné výdaje minulé vlády považuje za netransparentní a že některé zakázky vyšetřuje policie. „Ty výběry nebyly podle našeho názoru objektivní ani efektivní,“ řekl Babiš. Podle něj je třeba před dalším zvyšováním obranných výdajů na ministerstvu obrany „udělat pořádek“.

„Pan ministr (Jaromír) Zůna (za SPD) má za úkol přijít do konce května s koncepcí armády, kam vlastně peníze půjdou. Už tam začneme připravovat rozpočet na rok 2027,“ řekl premiér.

Loni skončil státní rozpočet s deficitem 290,7 miliardy korun, stát překročil původně plánovaný schodek, který činil 241 miliard korun. Pokud by se podařilo naplnit letošní saldo, byl by to čtvrtý nejhlubší deficit od vzniku Česka. V prvních dvou měsících letos hospodařil stát lépe než loni, výdaje ale omezovalo rozpočtové provizorium. Podle jeho pravidel je může stát měsíčně utratit nanejvýš jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího roku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}