Aktual.: 16.03.2025 13:08
Saná/Washington/Teherán – Při amerických vzdušných úderech proti šíitským Húsíům v Jemenu zahynulo nejméně 31 lidí. Dnes brzy ráno to s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví spravované Húsíi oznámila agentura Reuters, podle které se očekává, že útoky potrvají řadu dní. Prezident Donald Trump nařídil zásah v sobotu v reakci na útoky šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Současně vyzval Írán, který je spojencem Húsíů, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Teherán podle agentury AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva.
Velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí citovaný AFP prohlásil, že Húsíové činí svá strategická a operační rozhodnutí nezávisle, a zároveň kritizoval Trumpa. „Írán nepovede válku, ale pokud bude někdo vyhrožovat, odpoví náležitě, rozhodně a přesvědčivě,“ řekl Salámí. Podle Reuters varoval, že Írán zareaguje, pokud jeho nepřátelé své hrozby převedou do praxe. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters uvedl, že americká vláda nemá žádnou pravomoc „diktovat“, jakou má mít Teherán zahraniční politiku. Íránské ministerstvo zahraničí podle AFP americké údery odsoudilo jako „hrubé porušení principů Charty OSN“.
Politická kancelář Húsíů americké údery označila za válečný zločin. „Naše jemenské ozbrojené síly jsou plně připraveny reagovat na (další) eskalaci,“ uvedl úřad podle Reuters. Povstalci mimo jiné ovládají hlavní město Saná.
Podle Trumpa americká armáda v sobotu letecky zaútočila na jejich základny, velitele a protiraketovou obranu. Jistý americký představitel řekl Reuters, že akce mohou trvat i několik týdnů. Agentura poznamenala, že to je prozatím největší americká vojenská kampaň od ledna, kdy se Trump ujal prezidentského úřadu. Regionální velitelství americké armády CENTCOM označilo údery za začátek rozsáhlé operace napříč Jemenem. Útoky z části podnikly stíhací letouny z letadlové lodi Harry S. Truman, která je v Rudém moři, píše Reuters.
Obyvatelé Saná, na které se Reuters odvolal, uvedli, že údery zasáhly budovu v opevněném komplexu Húsíů. Útoky mimo jiné cílily také na vojenská místa Húsíů ve městě Táiz na jihozápadě země, dodal Reuters s odvoláním na svědky. Ministerstvo zdravotnictví ovládané Húsíi v aktualizované zprávě informovalo, že při amerických úderech zahynulo nejméně 31 lidí a dalších 101 jich bylo zraněno, včetně žen a dětí.
Povstalci, kteří kontrolují část Jemenu, v listopadu 2023 zahájili útoky na komerční plavidla v oblasti. Husíové své akce označili za reakci na podporu, kterou některé země poskytly izraelské vládě, jež v Pásmu Gazy podnikla odvetnou ofenzívu proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Húsíové v úterý uvedli, že obnoví útoky na izraelské lodě proplouvající moři v regionu, čímž ukončí období relativního klidu, které nastalo v lednu s příměřím v Gaze, napsal Reuters.
Počínání Húsíů v Rudém moři vyvolalo vojenskou reakci řady zemí. Loni v lednu přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci číslo 2722, která útoky Húsíů odsoudila a potvrdila svobodu plavby; pod vedením USA byla zároveň zahájena operace Prosperity Guardian na ochranu lodní dopravy v Rudém moři. Spojené státy už v loňském roce za prezidenta Joea Bidena podnikly několik vzdušných úderů na jemenské povstalce. Trump ovšem v sobotu kritizoval svého předchůdce a jeho postup označil za příliš slabý. Současný šéf Bílého domu podle nejmenovaných amerických představitelů schválil agresivnější přístup, píše Reuters.
Americké údery proti Húsíům dnes podle stanice LBC odsoudilo libanonské militantní hnutí Hizballáh, které je označilo za „válečný zločin a porušení mezinárodních zákonů“. Húsíové jsou spolu s Hamásem a Hizballáhem součástí neformální aliance vedené Teherán, který ji nazývá „osou odporu“.
Rusko v reakci na údery USA proti Húsíům vyzvalo, aby strany nepoužívaly sílu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci na americké údery proti povstaleckým Húsíům v Jemenu vyzval při telefonátu se svým americkým protějškem Markem Rubiem všechny strany, aby přestaly používat sílu a zapojily se do politického dialogu. Uvedla to dnes ruská diplomacie na svém webu. Washington v sobotu večer sdělil, že Rubio informoval Lavrova o úderech namířených proti Húsíům.
„Ministr (Rubio) informoval Rusko o amerických vojenských odstrašovacích operacích proti Íránem podporovaným Húsíům a zdůraznil, že pokračující útoky Húsíů na americká vojenská a obchodní plavidla v Rudém moři nebudou tolerovány,“ sdělila podle webu americké diplomacie mluvčí resortu Tammy Bruceová.
Ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že telefonát se uskutečnil z iniciativy Američanů. „V reakci na argumenty přednesené americkým představitelem S. V. Lavrov zdůraznil potřebu okamžitého zastavení používání síly všemi stranami a důležitost toho, aby vstoupily do politického dialogu s cílem nalézt řešení, které vyloučí další krveprolití,“ stojí v prohlášení Moskvy.
Ministři USA a Ruska spolu podle Washingtonu také hovořili o dalších krocích v návaznosti na nedávná jednání v Saúdské Arábii. „Dohodli se, že budou pokračovat v práci na obnovení komunikace mezi USA a Ruskem,“ uvedla Bruceová. Podle Moskvy Lavrov a Rubio souhlasili, že zůstanou v kontaktu.
V Saúdské Arábii se před časem setkala ruská delegace vedená Lavrovem s americkými zástupci v čele s Rubiem, představitelé těchto zemí spolu osobně jednali poprvé po několika letech. Obě strany podle svých vyjádření mimo jiné zjišťovaly podmínky, za nichž by bylo možné ukončit válku na Ukrajině, kterou rozpoutal před třemi lety vpád ruských vojsk.
Tento týden se v Saúdské Arábii setkali Američané s ukrajinskou delegací, přičemž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté přijal návrh Washingtonu na třicetidenní klid zbraní v bojích s Ruskem. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek uvedl, že Moskva souhlasí, existuje ale řada otázek. Zelenskyj pak obvinil Rusko, že záměrně klade podmínky, protože chce, aby diplomacie ztroskotala a válka pokračovala.
Poslední prohlášení americké a ruské diplomacie neuvádějí žádné podrobnosti o tom kde, kdy a zda by mohlo následovat další kolo osobních americko-ruských rozhovorů.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu. USA se pod vedením tehdejšího prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce. Po lednovém příchodu Donalda Trumpa do Bílého domu USA změnily postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Rusy.
