Přibyl: Stát by se zachoval omezováním církevních škol nemoudře

Babiš začátkem září po jednání vlády prohlásil, že ministr školství Robert Plaga (za ANO) by měl vysvětlit občanům, proč se dává 20 miliard korun ročně pro soukromé školy a proč se dávají peníze církevním školám. „Vždyť jsme tady měli restituce za 165 miliard,“ uvedl. O týden později řekl, že cílem není soukromé či církevní školy rušit, ani jejich financování plošně a mechanicky krátit. „Jsou důležitou součástí našeho vzdělávacího systému, ale my je máme proto, že jsou tam, kde stát nebyl schopen splnit svou roli vzdělávání,“ uvedl.

Přibyl věří, že slova zazněla, ale také už odezněla. „My poskytujeme veřejný statek a vlastně suplujeme v té věci stát. A jak už to tak někdy bývá, tak jsou tam hodně srdcaři, některé věci se nám daří dělat levněji a někdy ta kvalita i prostředí jsou prostě velmi dobré. Stát by se zachoval nemoudře, kdyby se snažil tento fungující segment škol nějakým způsobem zbourat. Nám by nic jiného nezbývalo, než ty školy zavřít, protože takové peníze, abychom to mohli živit od A do Z, nikdy mít nebudeme a samozřejmě ani nemáme,“ podotkl.

Dodal, že už nyní velkou část peněz zajišťují církve. „Budovy a veškeré zařízení, to jde za námi. Druhá věc je ta, že dotace církevním školám jdou, co se týče valorizací, s určitým zpožděním za školami státními, takže někdy vznikají v tom mezidobí docela významné rozdíly mezi hodnocením učitelů církevních škol a soukromých a státních. To samozřejmě musíme taky nějak vykrýt, abychom byli konkurenceschopní,“ uvedl.

V Česku bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva školství 4320 základních škol, z toho 49 bylo církevních. Z celkových 1,002.916 žáků ZŠ se v církevních školách vzdělávalo 7926 dětí. Do církevních středních škol chodilo v minulém školním roce 11.862 žáků, celkem bylo loni v ČR 514.881 středoškoláků. Ze 1328 SŠ v Česku bylo církevních 46 škol. Do 53 církevních školek chodilo zhruba 2200 dětí. Celkem bylo v minulém školním roce v ČR 5409 mateřských škol, chodilo do nich asi 347.800 dětí.

Církevní školy jsou podle Přibyla často prestižní, ale působí také v sociálně vyloučenějších lokalitách. „Jsou oblíbené pro svoji bezpečnost a dobrou atmosféru. Takže já jsem rád, co se podařilo. Chci poděkovat všem za těch 35 let, jak ten systém byl nastaven, veden,“ řekl.

Věří, že vztahy s vládou budou fungovat. „Nejsme tak dobří, abychom si mohli dovolit spolu nemluvit. Ani oni, ani my. Prostě musíme spolu mluvit a chtějme spolu mluvit. Jak to půjde, nebo nepůjde, to je druhá věc, ale já věřím v to, že dobrá vůle tam někde je na obou stranách,“ uvedl.

Vyzdvihl své dobré vztahy s prezidentem Petrem Pavlem. „Na mnoho věcí máme podobné názory. Samozřejmě on je takový ostýchavější ve věcech kostelů, víry, církve, tam se pochopitelně musíme lišit, to je jasné. A velmi dobré vztahy máme s dalšími ústavními činiteli, nerad bych to nějak rozděloval,“ řekl.

Přibyl zatím neví, zda se obnoví jednání o smlouvě ČR s Vatikánem

Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl zatím neví, zda se obnoví jednání o smlouvě mezi Českem a Vatikánem a jaká bude případná procedura poté, co Ústavní soud (ÚS) rozhodl, že část dohody je v rozporu s českým ústavním pořádkem. V rozhovoru s ČTK řekl, že bude záležet na politickém klimatu a dalších neznámých, mimo jiné na tom, zda bude muset celý proces začít od začátku. K dalšímu osudu smlouvy je spíš skeptický, ale rád se nechá příjemně překvapit.

Ústavní soud počátkem dubna uvedl, že problematické body představují zpovědní tajemství, které by pro katolickou církev platilo bez limitu, a přístup k církevním archivům, který by naopak mohla badatelům omezit. Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Rozpory je nutné odstranit, například dalším jednáním smluvních stran.

Přibyl původně v dubnu řekl, že na smlouvě se zřejmě už pracovat nebude. Později připustil, že další jednání jsou možná. „Teď se pohybuji mezi těmito dvěma stanovisky. Normálně se smlouva uzavře, schválí a když se nepodepíše, nebo to neprojde ratifikací, tak prostě smlouva není. Proto jsem to říkal,“ vysvětlil svůj původní názor.

Důležitou otázkou podle něj je, zda lze dohodu pouze změnit, nebo by nová verze musela absolvovat celý proces k ratifikaci od nuly. „To nikdo zatím neformuloval,“ řekl Přibyl. Zdůraznil, že jde o smlouvu mezi Svatým stolcem a ČR. „Já nejsem Svatý stolec ani ČR, já jsem jeden z příjemců benefitů té smlouvy. Vyjednávání je na zastoupení Svatého stolce v ČR a na vládě, takže uvidíme, jak se tyto entity dají dohromady,“ uvedl.

Církev je podle něj samozřejmě připravená při dalším jednání pomáhat. „Tam je potřeba znát češtinu, český právní řád, historické konotace, detaily, kontext a tak dále,“ řekl. Sám se zvědavostí čeká, co se stane. „Jestliže představitelé vlády říkají, že by s tím bylo možné něco dělat, tak asi je namístě, aby dali něco na stůl. A uvidíme, jak se k tomu Svatý stolec postaví,“ dodal. Sám je připravený udělat všechno, co bude v jeho moci.

Smlouvu pokládá vedle možné návštěvy papeže za jedno z témat, o kterých bude jednat s novým apoštolským nunciem Eugenem Martinem Nugentem. „Pak je potřeba ještě dotáhnout obsazení biskupství biskupy. Poté, co jsem přišel do Prahy, tak se uvolnily Litoměřice. A řecko-katolický exarchát je taky neobsazený po smrti biskupa Ladislava Hučka. A třeba v Praze to v jednom nebo ve dvou lidech nejde stihnout, takže i tam se bude ještě doufám doplňovat takzvaný světící biskup,“ uvedl.

Smlouvu připravila bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Dokument upravuje vztahy mezi státem a katolickou církví. Návrh na posouzení souladu vyjednaného znění smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina senátorů, pochybnosti měl i prezident Petr Pavel, jehož podpis chyběl k ratifikaci. Česká biskupská konference již dříve uvedla, že s verdiktem soudu nesouhlasí, jeho rozhodnutí nicméně respektuje a přijímá jako závazné.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}