Brno – Přílišná regulace umělé inteligence (AI) může z lidí udělat snazší oběť, míní ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. V rozhovoru s ČTK upozornil, že AI pomáhá s efektivním řešením úkolů nejenom běžným uživatelům, ale současně i útočníkům. Loňský rok podle něj potvrdil, že se negativní aktivity v kyberprostoru mohou velmi rychle projevit v reálném životě.

Umělá inteligence s sebou podle ředitele nese mimo jiné mnoho bezpečnostních, etických, socioekonomických, ale také environmentálních výzev. „Z pohledu běžných uživatelů pomáhá s efektivním řešením nejen rutinních, ale dnes i složitých úkolů. Současně ale pomáhá také útočníkům. Zvyšuje sofistikovanost jejich snažení, od deepfake podvodů a průmyslového sociálního inženýrství až po polymorfní malware s horší detekovatelností,“ uvedl ředitel.

Deepfake je uměle vytvořený nebo upravený obraz, video či zvuk, který realisticky napodobuje skutečného člověka nebo věc. Jako polymorfní malware se označuje škodlivý program, který dokáže měnit svůj kód a tím se brání odhalení.

Dobrou zprávou podle ředitele je, že podobné možnosti dává AI také bezpečnostním expertům, kterým usnadňuje a zrychluje detekci hrozeb a umožňuje automatizovanou reakci na ně. NÚKIB nereguluje použití AI nástrojů, pokud jsou ale součástí regulovaného systému, vztahují se na ně povinnosti podle zákona o kybernetické bezpečnosti.

Přílišná regulace, především ve výzkumu a experimentálním užití, má podle Kintra potenciál udělat z uživatelů snazší oběť. „Proti tomu bych chtěl varovat. Pokud totiž nebudeme schopni vyvíjet a užívat AI k vlastní obraně, budeme v lepším případě závislí na tom, jaké služby či nástroje budeme schopni nakoupit v kontrastu s těmi nástroji, které proti nám nasadí útočníci,“ uvedl Kintr.

Rok 2025 podle něj potvrdil dlouhodobý trend, kterým je rostoucí význam kyberbezpečnosti jako nedílné součásti a základního předpokladu prosperující země. Stejně tak ukázal, že se negativní aktivity v kyberprostoru mohou velmi rychle a zásadně projevit ve skutečném životě. „Vzpomeňme si třeba na červencový blackout, který se dotkl asi půl milionu lidí. Jednalo se sice o technickou závadu, ale tento případ ukázal, jak vážné dopady může mít narušení klíčových vzájemně provázaných a na sobě závislých služeb,“ uvedl Kintr.

Loni se po letech příprav také podařilo přijmout nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Legislativa sama o sobě podle Kintra lidi před kybernetickými hrozbami neochrání, nicméně jde podle něj o další z dílků do skládačky vedoucí k lepšímu zabezpečení služeb pro občany.

Jedním z velkých témat letošního roku je provoz nového zákona o kybernetické bezpečnosti. „Pracujeme na optimalizaci, v některých případech automatizaci souvisejících procesů tak, abychom i s rostoucím objemem regulovaných subjektů dokázali být přínosným partnerem,“ uvedl ředitel. Doplnil, že úřad se bude věnovat posílení odolnosti státní správy nebo nemocnic a zdravotnictví obecně. „Určitě nás také čeká práce na proaktivním vyhledávání organizací, které pod zákon spadat mají a doposud ohlášení svých regulovaných služeb neprovedly,“ doplnil ředitel.

NÚKIB funguje od roku 2017, zajišťuje ochranu systémů, varuje před hrozbami a spravuje regulaci podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Výdaje kybernetického úřadu by letos měly stoupnout na 880 milionů korun z loňských téměř 679 milionů korun. Vyplývá to z návrhu rozpočtu vlády ANO, SPD a Motoristů, který tento týden zveřejnila na webu Sněmovna.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version