Aktual.: 1.07.2025 11:12
Pardubice – Zalesněná oblast bývalého vojenského cvičiště Červeňák v Pardubicích bývala v minulém století planinou. Železniční vojsko stromy ve 20. letech kácelo, aby mělo prostor pro výcvik. Je to jediné dochované vojenské místo v Česku, které je ve městě a obklopené zástavbou. ČTK to řekl vojenský historik Ivan Fuksa.
„Jsou tu věci, které jinde nenajdeme. Je to připomínka velkých vojenských dějin Pardubic. Za první republiky bylo deset procent obyvatel Pardubic vojáci, což je ohromné množství,“ řekl Fuksa.
Ve 20. letech vznikla Masarykova kasárna a cvičiště se rozšířilo ve stejném období ze čtyř na 50 hektarů. Do současnosti se dochovalo 20 hektarů, které město získalo od armády. Zarostlá oblast se stále více stává místem vycházek a město připravuje její revitalizaci. Vojenské stavby, jako jsou zbytky mostů, tam zůstanou. Železniční vojsko v Pardubicích působilo od roku 1919.
„Na cvičišti vojáci trénovali stavbu i demolici železničních mostů, budovali tratě a lanovky. Most přes Chrudimku, který má nějakých 400 metrů, dokázali za sezonu postavit třikrát,“ řekl Fuksa. Některé mostní oblouky a pilíře kolem řeky lze vidět dodnes.
Mosty také vyhazovali do vzduchu, aby je vojsko bylo v případě války schopné ničit. To samé dělali při stavbě železničních tratí, které stavěli i bourali. „Začínali brzo ráno, pak okolo poledne měli dvě hodiny na odpočinek a končili pozdě odpoledne. V zimě se učili teorii, a jakmile začalo být teplo, tak vyráželi do terénu,“ řekl Fuksa.
Červeňák byl i tréninkovou záplavovou oblastí. Vojáci postavili na Chrudimce jez. Když potřebovali dělat vodní výcvik, prostor zaplavili. Učili se jezdit na lodích, ale i plavat, ne každý voják tuto dovednost za první republiky zvládal. Jez pak jednu zimu vojsko vyhodilo do vzduchu, protože se na řece vytvořily kry a Pardubicím hrozily záplavy.
„My to dnes už neznáme, že by se na řece udělaly kry. V poválečné době za první republiky to byl velmi častý důvod povodní. Rozbořený jez je na řece stále,“ řekl Fuksa.
V mírových dobách se pluk podílel na stavbě komunikace na hrad Kunětická hora nebo několika mostů v Pardubicích. Od roku 1935 stavěl lanovky, které zajišťovaly přísun materiálu do pohraničních oblastí. V roce 1939 železniční vojsko po okupaci zaniklo a bylo obnoveno až po druhé světové válce. Vojáci potom například opravovali poničené mosty a trati na Moravě a Slovensku.
Pozůstatek vojenského působení připomíná na Červeňáku také velký zemní val, mezi ním a řekou je dnes dětské hřiště. Červeňák armáda využívala pro nácvik stavby mostů do 50. let. Do dneška se tam ještě dochovaly dva mosty. Jeden se jmenuje Zeleňák a ten město opravilo, Červeňák je zavřený kvůli špatnému stavu. Město se ho pokusí opravit. Aktivisté už dříve podali návrh na jeho památkovou ochranu.
Od 70. let 20. století fungoval v areálu 1. ženijní opevňovací prapor Pardubice. Zanechali tam tři cvičné železobetonové ženijní úkryty. Ženisté tam cvičili až do svého zrušení v roce 1994. Cvičiště pak využíval až do roku 2003 dělostřelecký oddíl z blízkých Masarykových kasáren k jízdám s těžkou technikou.
