Aktual.: 22.05.2025 10:09
Berlín – Přistěhovalecký původ má zhruba každý čtvrtý obyvatel Německa. V loňském roce žilo v zemi 21,2 milionu lidí s kořeny v zahraničí, oznámil dnes Spolkový statistický úřad. Meziročně tak jejich počet vzrostl o 873.000. Pro výpočet statistický úřad vycházel z počtu obyvatel Německa ve výši 82,8 milionu.
V roce 2023 mělo v Německu přistěhovalecký původ 24,7 procenta obyvatel, loni to už bylo 25,6 procenta. Osoby s přistěhovaleckou historií jsou podle definice všichni, kdo do Německa přišli po roce 1950, případně mají oba rodiče, kteří se takto do Německa přistěhovali.
Počet těch, kteří se sami do země přistěhovali, vzrostl loni o čtyři procenta na 16,1 milionu. Přistěhovalcem první generace je tak v Německu téměř každý pátý obyvatel. Téměř 5,2 milionu osob, tedy zhruba 6,3 procenta obyvatel, má oba rodiče, kteří do země přišli až po roce 1950.
V loňském roce žilo v Německu zhruba 6,5 milionu lidí, kteří přišli do země až po roce 2015. Nejvíce jich přišlo ze Sýrie a Ukrajiny. Podle statistiků byly hlavními důvody, proč lidé ze zahraničí do Německa od roku 2015 přicházeli, snaha uprchnout před nebezpečím a najít v zemi azyl (31 procent) a snaha získat v Německu práci (23 procent). Téměř u pětiny z celkového počtu lidí, kteří do země v posledních deseti letech přišli, bylo důvodem slučování rodin.
Dnes zveřejněná bilance vznikla na základě takzvaného mikrocenzu, tedy průzkumu v reprezentativní části obyvatelstva. Úřad uvádí, že tato statistika je výsledkem každoročního dotazování zhruba jednoho procenta obyvatel Německa.
