Aktual.: 6.11.2024 13:36
Brno – Pro osobní pohodu žáků je důležité zvládání matematiky, ukázala studie Národního institutu SYRI. Negativní emoce v českých školách častěji podle výzkumu zažívají žáci s horšími známkami právě z matematiky a ti, kteří jsou ve třídách s nízkou mírou sociální opory ze strany vyučujících tohoto předmětu. Na výroční konferenci institutu o tom dnes informovala Lenka Kollerová ze SYRI.
V poslední době se podle vědců hovoří o řadě negativních jevů, které lze vypozorovat u adolescentů. Jde například o nárůst duševních potíží. Právě proto je podle vědců dobré sledovat, co může kladně či negativně ovlivnit well-being (osobní pohodu) žáků. Zatímco čeština v tomto ohledu podle studie není příliš problémovým předmětem, vědci doporučují více se zabývat matematikou. „Zdá se, že nedostatečná opora ze strany vyučujících u tak zásadního a náročného předmětu může přispívat k negativním emocím i k vyčleňování některých studentů z kolektivu vrstevníků,“ uvedla Kollerová.
Odborníci sledovali reprezentativní vzorek 2548 žáků a žákyň šestých tříd ze 134 základních škol v Česku. „Pokud se žák či žákyně potýká se školním neúspěchem v matematice v podobě špatných známek, doporučujeme pracovat i se slovním hodnocením, které může poskytnout větší povzbuzení. Vyučující mohou navíc průběžně připomínat těmto žákům a žákyním silné stránky jejich školní práce a dílčí pokroky. To může přispět k tomu, aby se ve třídě cítili lépe a více si věřili,“ uvedla Kollerová. Doplnila, že u češtiny se toto nepotvrdilo.
Stěžejní je pak podle vědců i role kantorů. Pokud totiž vyučující matematiky poskytuje celé třídě sociální oporu, tak to negativní emoce u žáků a žákyň, kteří mají horší známky z matematiky, pomáhá snižovat. Školy a kantoři by se tak podle vědců měli věnovat obzvláště ohroženým skupinám, efektivněji pracovat na (sebe)hodnocení školního výkonu a poskytovat studentům oporu. „Učitelé mají možnost významně přispět k lepšímu well-beingu dospívajících. Aby je ale mohli účinně podporovat, potřebují k tomu nejen kvalitní vzdělávání, ale i vhodné pracovní podmínky. Proto je důležité kantory nepřetěžovat jinými povinnostmi než těmi, které přímo souvisí s funkcí pedagoga,“ uvedla vědkyně.
Konference se zaměřila na nerovnosti v současné společnosti. Rozdělená byla do šesti tematických sekcí a nabídla 35 témat. Národní institut SYRI vznikl před dvěma lety v reakci na pandemii covidu-19. Vědci a vědkyně Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd se v SYRI spojili do devíti výzkumných skupin, které se zabývají společenskými krizemi a riziky například v oblasti zdraví, vzdělávání, trhu práce či komunikace. Na konferenci se přihlásilo více než 150 účastníků.
