Komerční prezentace Aktual.: 3.09.2024 11:51
Praha – Náznaků svědčících o vážných problémech mezi dětmi přibývá, uvedl na síti X ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Reagoval tak na dnešní útok na základní škole v Domažlicích, kde žákyně zranila nožem dvě děti. Rakušan apeloval na podporu péče o duševní zdraví. Dosavadní opatření podle něj často nejsou dostatečná.
Událost na domažlické škole považuje ministr vnitra za velmi znepokojivou. „Varovných náznaků o závažných problémech mezi dětmi v poslední době bohužel přibývá, což je z velké části způsobeno složitou situací v uplynulých letech, včetně dopadů pandemie,“ napsal Rakušan.
Stát si to plně uvědomuje a nechce problém přehlížet, uvedl ministr vnitra. Spolu se zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou proto prosazuje program Bezpečné dětství, který klade důraz na podporu duševního zdraví a psychické pohody dětí. „Je ale potřeba apelovat i na nejbližší okolí – na rodiče, spolužáky a učitele. Všichni bychom měli být vnímaví k potřebám dětí v našem okolí a včas rozpoznat, když něco není v pořádku,“ apeloval Rakušan.
Dosavadní opatření podle ministra často nejsou dostatečná. Podpora duševního zdraví je přitom v současnosti důležitější než kdykoli předtím, dodal.
Podle Šimáčkové Laurenčíkové hrají v prevenci násilí významnou roli zkušenosti z dětství a včasný záchyt potíží. „Studie ukazují, že 72 procent pachatelů podobných útoků vykazuje znaky negativní zkušenosti v dětství, 60 procent zažilo fyzickou či on-line šikanu, 42 procent pachatelů zažilo v dětství trauma a bylo vystaveno násilí v rodině,“ uvedla.
Upozornila, že trend zhoršování duševního zdraví dětí a mladých lidí je ze statistik zřejmý delší dobu. Například Linka bezpečí za posledních pět let eviduje více než čtyřnásobný počet telefonátů dětí týkajících se sebevraždy. Roste také počet případů šikany. Přibývá i neurotických, stresových a takzvaných somatoformních poruch, kdy psychické potíže způsobují opakovaná fyzická onemocnění různého druhu. „V následujících dnech budeme proto intenzivně projednávat vládní program Bezpečné dětství a brzy jej zašleme do meziresortního připomínkového řízení a předložíme jej vládě,“ dodala Šimáčková Laurenčíková.
Dětských a dorostových psychiatrů je v Česku nedostatek. Přitom přibližně pětina dětí trpí alespoň jedním duševním onemocněním, uvedla koncem srpna v Mladé frontě Dnes ředitelka Metropolitního zdravotnického servisu Markéta Školoudová. Nejčastěji se podle ní jedná o poruchy spojené s úzkostmi, depresemi a poruchami chování. Počty dětí a mladistvých, kteří potřebují psychiatrickou a psychologickou podporu rostou, ale síť psychiatrických ambulantních služeb se naopak zmenšuje, dodala.
Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí udělali loni Národní monitoring duševního zdraví žáků, z jehož výsledků vyplývá, že 30 procent dotazovaných dětí projevilo znaky ukazující na středně těžké až těžké úzkosti. Čtyři z deseti oslovených žáků navíc hlásili známky středně těžké až těžké deprese. Podle NUDZ přitom platí, že ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.
Asociace ředitelů ZŠ: Zabránit útokům v základních školách se stoprocentně nedá
Zabránit útokům v základní škole se stoprocentně nedá. Do školy přijde každý den příliš velké množství lidí na to, aby bylo možné je zkontrolovat, zda u sebe nemají zbraň, řekl v rozhovoru ČTK prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Podle něj lze mít opatření v podobě dohledu či například kamerového systému. Je však náročné vybalancovat zajištění bezpečnosti a zároveň zpřístupnění školy například rodičům a místní komunitě.
„Samozřejmě je to politováníhodná událost, která by se stávat neměla. Osobně si myslím, že zabránit se tomu nedá. Ve škole je příliš velké množství lidí, kteří projdou do školy, aniž by bylo možné je nějakým způsobem zkontrolovat, jestli mají u sebe nůž a podobně. Pokud se žák rozhodne k podobnému jednorázovému činu, nedá se to moc řešit předem,“ uvedl Zajíc. Dodal, že pokud se vyskytují určité dlouhodobější tendence a o problému se ví, tak se tím může zabývat například školní psycholog.
Základní školy podle Zajíce přijímají standardní opatření například v podobě pedagogů, kteří vykonávají dohled v době přestávek a poté ve vyučovacích hodinách tuto roli zastává učitel. Podotkl, že stoprocentně se ale incidentům zabránit nedá.
Po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy loni v prosinci základní školy nepřijaly podle Zajíce žádná specifická opatření. „Základní školy řeší tematiku bezpečnosti delší dobu. Snažíme se zajistit bezpečný perimetr v rámci školy, aby se do ní nedostaly nepovolané osoby. Také se snažíme se zajišťovat dohledy u vstupu nebo v průběhu vyučování. Některé školy dokonce používají elektronická média jako kamery a další věci na kontrolu stavu ve škole,“ popsal.
Některé školy podle Zajíce i zpřísňují svá pravidla pro pohyb osob ve škole, avšak nelze ze škol dělat uzavřené pevnosti. „Není to jednoduché vyladit. Proti sobě jsou tam dvě tendence. Jedna, která má zajistit bezpečnost žáků a učitelů a druhá, kdy by škola měla být přístupná rodičům a místní komunitě,“ dodal.
V posledních 20 letech se na českých školách útočilo nožem devětkrát. Loňský rok v lednu na základní škole v České Třebové zranil jeden žák druhého nožem. Zranění nebylo vážné, chlapec byl po ošetření propuštěn z nemocnice. Případem se začala zabývat policie, výsledky vyšetřování nejsou známé. V prosinci téhož roku v jedné z třebíčských středních škol zaútočil šestnáctiletý žák nožem na pracovnici školy a lehce ji zranil. Mladíka policie zajistila, nikomu dalšímu se nic nestalo. Útok žáka prověřovala policie jako pokus o vraždu.
