Aktual.: 6.09.2026 22:13
Berlín/Magdeburk – Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44 procent hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF i ARD jí připisují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho, které na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz, skončila ve volbách druhá s výraznou ztrátou. Podle prognóz získala 17,5 až 17,8 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Volební lídr AfD v Sasku-Anhaltsku, 35letý Ulrich Siegmund, po zveřejnění prognóz uvedl, že jeho strana výsledkem ve volbách „píše dějiny“. Voliči podle něj vyslali signál, který nemůže být jasnější. „Dokázali jsme přesně to, co jsme chtěli dokázat,“ uvedl. Zda bude usilovat o post zemského premiéra, zatím říci nechtěl. Celostátní spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová označila výsledek za historický a dodala, že AfD dostala jasný mandát sestavit vládu.
Siegmund před volbami tvrdil, že chce být premiérem jen v případě, že bude moci sestavit jednobarevnou vládu AfD. Všechny strany, které se do zemského sněmu dostaly, odmítají vládní spolupráci s AfD.
Za porážku označil výsledek své strany dosavadní premiér Schulze z CDU. V krátké první řeči po zveřejnění prognóz AfD k vítězství poblahopřál. Dodal, že nevnímá dnešek jako černý den, ale jako velký svátek demokracie. Celoněmecká ministryně a šéfka úřadu kancléře Nina Warkenová řekla, že je výsledek voleb v Sasku-Anhaltsku jasný předěl pro CDU i pro celou spolkovou zemi. Dodala, že Merzova vláda bude navzdory tomu pokračovat v avizovaných reformách. Vicekancléř a spolupředseda sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil řekl, že voliči ze Saska-Anhaltska vyslali jasný signál do Berlína a výsledek hlasování se promítne i do celostátní politiky.
Do zemského sněmu se podle prognóz dostaly kromě AfD a CDU další čtyři strany. Radikálně levicová strana Levice získala podle ZDF 8,9, podle ARD 8,8 procenta hlasů. Sociální demokracie (SPD), která byla dosud součástí zemské vlády a je rovněž členem celoněmecké Merzovy koalice, dostala podle ZDF devět, podle ARD 9,1 procenta hlasů. Poslední stranou, která se podle odhadů dostala do zemského sněmu v Magdeburku, je strana Zelených s devíti procenty u ZDF a 8,7 u ARD.
Podle aktualizovaných prognóz se do sněmu dostane s pěti procenty také radikálně levicová a proruská strana BSW. Její zakladatelka Wagenknechtová přitom před volbami nevylučovala, že by mohla dopomoci AfD k moci. Při volbě zemského premiéra by podle ní sice pro lídra AfD Siegmunda strana BSW přímo nehlasovala, ve třetím kole by se ale zdržela, a umožnila tak jeho zvolení.
Původně se uvažovalo, že by mohla vládu sestavit CDU spolu s SPD a Zelenými. Taková koalice by ale byla menšinová, a potřebovala by tak podporu Levice. V případě, že se potvrdí prognóza o úspěchu BSW, ale ani všechny čtyři strany – CDU, SPD, Zelení a Levice – nebudou mít dohromady většinu ve sněmu.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho 1,7 milionu oprávněných voličů. Největšími městy jsou metropole Magdeburk s 240.000 obyvatel a Halle s 220.000. V rámci Německa patří Sasko-Anhaltsko k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}