Proti proudu. Jeďte na jih Švédska, je to blíž než Jadran

Jde o bleskurychl manvr. Od okamiku, kdy se velk erven katamaran objev na rejd ystadskho pstavu, do momentu, kdy z nj zanou vyjdt prvn auta, ubhne sotva sedm minut. Mezitm posdka lo oto, kapitn zkuen plavidlem zacouv k molu, lo svou se zem mohutn lana a mui ve lutch vestch spust masivn njezdovou rampou. Jako prvn se z trob vyno velk obytk, pak nsleduje ra aut. Jsme v Ystadu.

Jihovdsk pstav m pm lodn spojen s nmeckm mstem Sassnitz na Rujn. erven aerodynamicky tvarovan katamaran uhn po Baltu rychlost a padest kilometr v hodin, za dv hodiny od vyplut u posdka alarmuje cestujc, e se maj pipravit na pistn.

Sam jih vdska je z eska bl, ne by se mohlo zdt. Podle navigace dl Prahu od Sassnitz pesn 663,6 kilometru, do Ystadu je to zhruba 100 kilometr pes moe. Pro srovnn vzdlenost PrahaNovigrad na chorvatsk Istrii je 790,5 kilometru.

vdsk pobe Baltskho moe u msta Ystad

vdsk majk Kullen na poloostrov Kullanberg, kter oznauje vchodn stranu vjezdu do iny resund a Baltskho moe.

Ystadsk pstav ste ada rezavch dlovch hlavn. Pochzej ze 17. stolet a pipomnaj, e i kdy te nad mstem vlaje vdsk vlajka, pvodn patilo Dnsku. Potkn dvou severskch zem, kter se a v roce 2024 sely jako spojenci v NATO, trvalo cel stalet. O osudu Ystadu rozhodl Karel X. Gustav. Tento vdsk krl se ani ne deset let od konce ticetilet vlky vrhl do vlenho dobrodrustv. vdov rozpoutali prvn severn vlku, do kter se postupn zapojili vichni velc hri kolem Baltskho moe. Ostatn jejm clem, a nevyenm, bylo vytvoen e ovldajc cel baltsk pobe, kter by jako hlavn msto mla Stockholm. V roce 1657 se Karlova armda bleskov pesunula po zemi z Polska do Dnska. Koda se dky ostrovn poloze ctila bezpen. A nsledoval krok, na kter se d pohlet jako na odvn tah, nebo jako na ir hazard. Zle na hlu pohledu.

Karel se pustil se svmi vojky na erstv zamrzl moe. Peskakovali z ostrova na ostrov, pochodovali za noc. Clem byla Koda. Operace vyadovala cel mue. Stle bylo nad nulou, na lesklm led u leelo pr decimetr vody a ta konm plchala a stkala kolem kopyt. Tma zveliovala strach a zvtovala nebezpe. Nkte mui v noci zabloudili a proboili se. Led neunesl vhu nkolika tkch san, a ty zmizely v hlubinch i s cestujcmi, pe historik Peter Englund ve famzn knize Nepemoiteln. Jeden z astnk pochodu ekl, bylo straliv cestovat v noci po zamrzlm moi pod jsme se bli, e kadou chvli nkde narazme na otevenou vodu, uvd se v knize.

Nicmn vdsk pochodov kolony se dostaly na dohled k dnskmu hlavnmu mstu. A Dnov hodili runk do ringu. Vsledkem byl mr v Roskilde, kter vdskou pozemn hranici posunul a k prlivm mezi Severnm a Baltskm moem. Nov zskan zem, vetn Ystadu, bylo poteba opevnit a vyzbrojit. Dnov na sv provincie Skåne, Blekinge a Halland nikdy nezapomnli a chystali odplatu. A vdov dobe znali pslov: Chce-li mr, chystej vlku. Ob skandinvsk zem tak spolu bojovaly jet nkolikrt, ale nad Ystadem zstala vlt luto-modr vlajka. Ostatn vstup vdska do Severoatlantick aliance naznauje, e na pravdiv pslov nezapomnli dodnes.

Ystad

Latinskolan je v Ystadu nejcennj historickou budovou.

Samotn Ystad m mal, ale malebn historick centrum. Najdete tu roztomil devn domky i masivn arel bvalho kltera. Historicky nejvznamnj stavbou je Latinskolan pvabn renesann budova, kter neskrv inspiraci cihlovou architekturou hanzovnch mst.

Jak u to ve vdsku bv, nechyb ani vyladn dtsk hit. To v arelu ystadskho pstavu pro mal lod je inspirovno plachtovm starch plavidel.

Kamenn lo

Pokud vyjedete z Ystadu po silnici slo 9 vchodnm smrem, narazte na Nybrostrand. Za touto obc odbote z hlavn silnice na okresku znaenou M 1022. Po pr kilometrech snadno poznte, e jste na mst. Na velk louce stoj jedno obytn auto vedle druhho. Prostor u fotbalovho hit vesnice Kåseberga slou jako stellplatz (souadnice: 55.3892114N, 14.0616919E). Dvod, pro jsem zamit, najdete na kopci Ales Stenar nad vesnic.

vdsk Stonehenge na kopci Ales Stenar. Obrys plavidla tvo celkem sedmapadest kamen.

Na louce, ze kter je vhled na moe, se nachz megalitick pamtka prvoad dleitosti. k se j vdsk Stonehenge. Z travin vystupuje kamenn lo, jej tvar do krajiny nkdo vyskldal z obch balvan. Obrys plavidla tvo celkem sedmapadest kamen. Nejt잚 z nich v bezmla dv tuny. Stejn jako Stonehenge ve vzdlen Velk Britnii i tato stavba je astronomicky orientovna. Nejsou tu dn ploty a tak je mon se mezi balvany voln prochzet a popustit uzdu fantazii. O megalitickch stavbch v jinm vdsku si mete pest tento zajmav lnek.

Los safari

Vyno se neekan, je fakt obrovsk a idii z nj maj oprvnn respekt. e je o losovi evropskm. Podle statistik se ron ve vdsku stane pt tisc dopravnch nehod, pi kterch nejvt zve ijc na severu zahyne. A nehody jsou to asto fatln. Dospl samec v a 450 kilogram, hmotnost samic se pohybuje mez 275 a 375 kilogramy. Vedle samce na vysokch nohou vypad i dodvka drobn. Nen divu, e takzvan los test, tedy zkouka chovn vozu pi prudkm vyhbacm manvru ped neekanou pekkou, vznikl tady na severu. Existuje vak naprosto bezpen zpsob, jak si prohldnout losy, a to dokonce z paluby obytnho vozu. Sta se vypravit do Losho safari v Markarydu.

Ystad. Na los safari se mete vydat i v obytnm aut.

Zkladem atrakce je zemdlsk farma, odkud se vyr po asfaltov silnici do oplocenho arelu. Vybrat si mete ze dvou zpsob. Bu budete cestovat turistickm vlkem, nebo vlastnm vozem. My jsme zvolili druhou monost a nae vestavba nemla na klikat cest dn problm. Losi jsou na ptomnost lid v motorovch vozidlech zvykl. K turistickmu vlku se dokonce chod podvat, protoe obsluha je pikrmuje erstvmi vtvemi. Krom los jsou v oboe k vidn tak bizoni, ti se vak pi na nvtv o turisty zajmali pramlo.

Na farm mete klidn strvit cel den. Pro dti je tady velk hit a tak minizoo, kde chovaj mal kozy, slepice a dal zemdlsk zvata. Zvlt koz partika je mimodn hrav a zbavn, navc dti mohou pmo za zvaty do vbhu. Pro dospl nechyb restaurace s posezenm pod irm nebem na dvoe a tak obchdek se suvenry. Prost ideln msto pro rodinu s dtmi.

Dodvkou s dtmi S garsonkou na kolech cestujeme u od roku 2010, kdy jsme vyrazili na expedici do vchodnho Turecka. Kdy se nm narodil prvn potomek, nechtli jsme nezvisl cestovn na tyech kolech opustit, naopak jsme zaali plnovat nkolikamsn cestu po Evrop. Tu jsme absolvovali v roce 2021 vozem Weinsberg CaraBus 630 ME, kterm cestujeme dodnes. Jedn se obytnou vestavbou do dodvky Fiat Ducato. Motor m vkon 160 kon, uvnit mohou cestovat tyi lid. Proti sriovmu proveden jsme pidali na stechu solrn panel a k nmu mni napt se zdvojenou nstavbovou baterii. Vozidlo je servisovno v Karavan Centru Morava. Weinsberg CaraBus 630 ME se zvedac stechou, kterou instalovala firma Karavan Centrum Morava.