Komerční prezentace Aktual.: 11.02.2025 18:42
Washington – Náboženské skupiny napadly opatření, které umožňuje americkým imigračním agentům zatýkat lidi u kostelů. Jiné organizace protestují proti zablokování peněz na zahraniční pomoc. S každým dnem ve Spojených státech přibývají nové žaloby proti krokům prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy, podle amerických médií je jich už více než 40. A zatímco Trumpovi spojenci kritizují soudní rozhodnutí v neprospěch vlády, někteří experti mluví o ústavní krizi, napsal deník The New York Times (NYT).
Americká média dnes informují nejméně o třech nových žalobách s cílem zvrátit kroky nové administrativy. Jednu podaly téměř tři desítky křesťanských a židovských organizací zastupující miliony Američanů, napsala agentura AP. Míří proti rozhodnutí vlády zrušit směrnici, která v podstatě zakazovala imigrační policii zatýkat podezřelé na citlivých místech včetně kostelů a jejich okolí. Podle žaloby tento krok narušuje náboženské svobody daných skupin a jejich následovníků.
Další z nových stížností míří proti pozastavení práce agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), které bylo už předtím předmětem soudního sporu. Televize CBS News pak informuje také o nové žalobě proti umisťování transgenderových žen do věznic pro muže. Tyto plány vycházející z jednoho z Trumpových dekretů již minulý týden zablokoval federální soudce ve Washingtonu.
Na konečné rozsudky ohledně kroků Trumpa a jeho vlády se bude čekat týdny či měsíce, v mnoha otázkách bude mít pravděpodobně poslední slovo americký nejvyšší soud. Nižší soudy však mohou poměrně rychle reagovat předběžnými opatřeními, která nařizují pozastavení sporných plánů, zatímco jsou řádně projednávány. V posledních týdnech tak učinily například v souvislosti s Trumpovou snahou ukončit automatické udílení amerického občanství lidem narozeným v USA nebo s plánem finančně motivovat federální pracovníky k podání výpovědi.
Staronový americký prezident podle opoziční Demokratické strany a některých komentátorů ignoruje zákonné limity svých pravomocí, když provádí rozsáhlé personální čistky a dohlíží na přerušování nejrůznějších programů ve jménu naplňování svého programu. Trump a jeho poradci napříč státními institucemi propustili desítky činitelů, aniž by veřejně uváděli jakékoli důvody, a podnikají jednostranné kroky k ochromení agentur zřízených zákonem.
V pondělí znepokojení nad vývojem vyjádřila advokátní komora American Bar Association, která sdružuje tisíce amerických právníků. Současná vláda podle ní ve velkém útočí na právní stát a podkopává jeden z pilířů USA. „Je to chaotické. Možná se to někomu líbí. Ale je to špatně. A většina Američanů vidí, že to je špatně,“ uvádí spolek v prohlášení.
Agentura Bloomberg a list NYT už v pondělí informovaly, že žalob proti krokům Trumpovy administrativy je nejméně 40, přičemž některé se svým obsahem překrývají. Zároveň se objevil první případ, kdy federální soudce vyhodnotil, že vláda nedodržuje dřívější soudní příkaz. Stanovisko se týkalo lednového pokynu Bílého domu pozastavit vyplácení půjček či dotací napříč federální vládou, což soudce v předběžném opatření zakázal.
Trump nad některými soudními příkazy vyjadřuje rozhorčení, někteří jeho blízcí spolupracovníci ale zachází dál. „Soudci nemohou kontrolovat legitimní moc exekutivy,“ prohlásil o víkendu viceprezident J. D. Vance. Miliardář a lídr tažení proti federální byrokracii Elon Musk zase na své sociální síti X mluví o tom, že v USA probíhá „soudní puč“.
„V tuhle chvíli procházíme ústavní krizí,“ řekl v rozhovoru s NYT děkan právnické fakulty Kalifornské univerzity v Berkeley Erwin Chemerinsky. „V prvních 18 dnech Trumpova úřadování přišlo tolik neústavních a nelegálních kroků. Nikdy jsme nic takového neviděli,“ pokračoval.
Jeho pohled sdílí i profesorka práv ze Stanfordovy univerzity Pamela Karlanová. „Je to ústavní krize, když je prezidentovi Spojených států jedno, co říká ústava, bez ohledu na to, zda Kongres nebo soudy kladou odpor,“ řekla NYT. „Jakkoli se prezidenti mohli dopustit jednotlivých kroků, které byly protiústavní, nikdy jsem neměla pocit, že by tady byl prezident, pro kterého by byla ústava v zásadě bezvýznamná,“ dodala Karlanová.
