Průměrná mzda stoupla na 45.412 Kč, reálně je na úrovni roku 2018

Komerční prezentace Aktual.: 4.12.2024 12:24

Praha – Průměrná nominální mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o sedm procent na 45.412 korun. Při zohlednění inflace dosáhl reálný růst mezd 4,6 procenta, reálná mzda tak rostla třetí čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků zvyšování reálných mezd pomáhá i hospodářskému růstu Česka. Připomněli však, že jejich letošní zvyšování ještě nepokrylo předchozí dva roky propadu, v současnosti podle analytiků kupní síla domácností odpovídá třetímu čtvrtletí roku 2018.

Ve srovnání s loňským třetím kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Ve výši mezd ale přetrvávají výrazné regionální rozdíly, když pouze v Praze a Středočeském kraji byla průměrná mzda vyšší než celostátní průměr. V Praze dosáhla 55.854 korun, ve Středočeském kraji 45.632 korun. Naopak v Karlovarském kraji jako v jediném v republice zatím průměrná mzda nepřekročila 40.000 korun, i přes meziroční zvýšení o 6,3 procenta dosáhla 39.165 korun.

„Ve srovnání s loňským rokem jsou sice mzdy nominálně i reálně vyšší, předchozí dva roky vysoké inflace se ovšem na úrovni životní úrovně výrazně podepsaly. V reálném vyjádření je současná hodnota mezd stejná jako v roce 2018,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil předpokládá, že na svůj vrchol z konce roku 2020 se reálné mzdy vrátí až v roce 2026.

Růst mezd se podle analytiků přes vyšší spotřebu domácností projeví i růstem českého hrubého domácího produktu (HDP). „Tři faktory nicméně omezují promítání růstu průměrných mezd do spotřeby. Zaprvé, k vyššímu růstu mezd letos dochází ve vyšších příjmových patrech, která mají menší sklon ke spotřebě. Zadruhé, letos omezuje růst kupní síly zvýšení daně z příjmu. Zatřetí, pozorujeme jistý nesoulad mezi vývojem průměrné mzdy a objemem vyplacených mezd, který je zřejmě důsledkem zkracování úvazků ve firmách, jež se potýkají s nedostatkem zakázek,“ upozornil však hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Analytici také upozorňují na to, že rychleji rostou mzdy vysokopříjmových zaměstnanců. Dokládá to rychlejší růst průměrné mzdy než mzdového mediánu. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.

Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí v informačních a komunikačních činnostech s průměrnou mzdou 82.175 korun, následovalo peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 korunami. Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde činila 32.839 korun. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Podle průzkumu personální společnosti Randstad ČR očekává v příštím roce sedm z deseti českých zaměstnanců zvýšení mzdy. Nejčastěji předpokládají, že dostanou přidáno šest až deset procent.

Meziroční srovnání výše nominálních mezd v krajích a v ČR:

Zdroj: ČSÚ