Aktual.: 4.06.2025 11:02
Praha – Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46.924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38.385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálná hrubá mzda stále nedosáhla úrovně před pandemií, uvedli analytici. Upozornili také na rostoucí rozdíly mezi lidmi s vysokými a nízkými příjmy.
Medián mezd se meziročně zvýšil o 5,3 procenta. U mužů činil 41.677 korun a u žen 35.226 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.136 Kč a 73.611 Kč.
„Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví těžba a dobývání a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ uvedla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ. V těchto odvětvích mzdy rostly zhruba o tři procenta. Průměrná mzda pracovníků v těžbě a dobývání činila v prvním kvartálu 49.455 korun, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu pak 83.725 Kč.
Podle odvětví zaznamenali statistici nejvyšší růst průměrné mzdy v činnostech, které se týkaly nemovitostí. Tam mzdy stouply o 12,4 procenta na 47.411 korun. Zhruba o 11 procent se zvýšily mzdy také v profesních, vědeckých a technických činnostech a dosáhly 61.594 Kč. O desetinu se zvedly mzdy ve stavebnictví.
Nejvyšší mzdová úroveň byla v prvním čtvrtletí v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o 8,8 procenta na 92.288 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 84.069 Kč. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, v prvních třech letošních měsících to bylo průměrně 27.953 korun.
Nejvyšší průměrnou mzdu ze všech krajů ČR pobírali pracovníci v Praze, a to 62.472 korun. Naopak nejméně vydělávali v Karlovarském kraji s průměrem 39.642 korun. V jednotlivých krajích meziročně vzrostly mzdy nominálně v rozmezí od pěti procent do 7,6 procenta. Nejvyšší nominální růst zaznamenala Praha, nejnižší Liberecký kraj.
Počet zaměstnanců v Česku meziročně stoupl na 4,025 milionu lidí, tedy o 0,4 procenta.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku loňského roku, před tím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale od začátku roku 2014.
Meziroční srovnání výše nominálních mezd v krajích a v ČR:
| Průměrná mzda v Kč | Průměrná mzda před rokem v Kč | Meziroční rozdíl v Kč | Meziroční rozdíl v pct | |
| Hlavní město Praha | 62.472 | 58.039 | 4433 | 7,6 |
| Jihomoravský kraj | 46.066 | 42.969 | 3097 | 7,2 |
| Středočeský kraj | 45.952 | 43.390 | 2562 | 5,9 |
| Plzeňský kraj | 43.498 | 41.052 | 2446 | 6 |
| Ústecký kraj | 42.944 | 40.609 | 2335 | 5,7 |
| Kraj Vysočina | 42.071 | 39.731 | 2340 | 5,9 |
| Jihočeský kraj | 41.929 | 39.492 | 2437 | 6,2 |
| Moravskoslezský kraj | 41.653 | 39.207 | 2446 | 6,2 |
| Královéhradecký kraj | 41.636 | 39.568 | 2068 | 5,2 |
| Liberecký kraj | 41.309 | 39.328 | 1981 | 5 |
| Pardubický kraj | 41.017 | 38.552 | 2465 | 6,4 |
| Olomoucký kraj | 40.707 | 38.409 | 2298 | 6 |
| Zlínský kraj | 40.510 | 38.509 | 2001 | 5,2 |
| Karlovarský kraj | 39.642 | 37.521 | 2121 | 5,7 |
| ČR | 46.924 | 43.981 | 2943 | 6,7 |
Zdroj: ČSÚ
Analytici: Reálné hrubé mzdy i přes růst stále nedosáhly úrovně před covidem
Průměrná hrubá mzda v reálném vyjádření i přes pokračující růst v letošním prvním čtvrtletí ještě nedosáhla úrovně před pandemií covidu-19. Čistá mzda ale už je reálně vyšší díky zrušení zdanění superhrubé mzdy. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň upozornili, že se prohlubují rozdíly mezi lidmi s vysokými a nízkými příjmy.
„Mzdy sice již druhým rokem rostou rychleji než ceny, za vysokou inflaci v letech 2022 a 2023 jsme ovšem zaplatili vysokou cenu. Z průměrné mzdy si aktuálně koupíme méně zboží a služeb než před šesti lety na začátku roku 2019,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. S tím souhlasí i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, podle kterého dosáhnou reálné mzdy předpandemické úrovně pravděpodobně v příštím roce.
Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil ale upozornil, že nižší reálná úroveň se týká hrubé mzdy, nikoli čistých příjmů. „Jelikož v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy, a tedy snížení efektivního zdanění, byla předpandemická úroveň v čistém vyjádření již překonána,“ podotkl.
Analytici zároveň připomínají, že medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, rostl pomaleji než průměrná mzda. Meziročně se zvýšil o 5,3 procenta na 38.385 korun. „Růst mediánu přitom zaostával za průměrem již v roce 2024 a tento trend zatím pokračoval i zkraje letošního roku. To lze interpretovat tak, že zaměstnancům s nižšími a středními příjmy rostou mzdy pomaleji než zaměstnancům s vyššími a vysokými výdělky,“ uvedl hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.
„Přes pokračující růst reálných mezd je však nutné vidět i druhou stranu mince. Téměř polovina zaměstnanců pozoruje v posledních pět letech větší množství práce, rostoucí tlak i nároky. Snižuje se také motivovanost, zhoršují se pracovní vztahy, klesá angažovanost. To všechno jsou pro zaměstnavatele varovné signály, které nelze řešit pouze navyšováním mezd,“ upozornil také generální ředitel, Up benefity Stéphane Nicoletti.
