Aktualizace: 9.06.2024 06:25
Praha – Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o šest procent na 1779 eur (43.716 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a polské mzdy překonaly ty české. Ze sousedních států je nejvyšší průměrná mzda v Rakousku, kde dosahuje 4753 eur (116.794 korun). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná nominální mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o sedm procent na 43.941 korun. Po více než dvou letech se zvýšila průměrná mzda i v reálném vyjádření při započtení inflace, meziročně vzrostla o 4,8 procenta.
Polsko podle studie Forvis Mazars zaznamenalo mezi státy V4 nejvyšší růst průměrné mzdy vyjádřené v eurech, zvýšila se o 25 procent a dosáhla 1795 eur (44.109 korun). Rychleji než v Česku rostly mzdy i na Slovensku a v Maďarsku, v absolutní výši ale zůstaly na nižší úrovni. V Maďarsku dosáhla průměrná mzda po jedenáctiprocentním růstu 1597 eur (39.242 korun), na Slovensku po sedmiprocentním růstu 1383 eur (33.984 korun).
Nejvyšší průměrnou mzdu ze zemí střední a východní Evropy má Rakousko, kde dosáhla 4753 eur. Následuje Německo s průměrnou mzdou 4105 eur (100.875 korun). Naopak nejnižší průměrná mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9829 korun) a na Ukrajině, kde je 525 eur (12.901 korun).
Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce významně neměnila. „K nejvýraznější změně došlo u daně z příjmů fyzických osob v Chorvatsku, které přešlo k progresivnějšímu zdanění a výrazněji upravilo výši i rozptyl sazeb,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein. Nadále platí, že menší část sledovaných států uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku dosahuje nejvyšší sazba daně 55 procent, ve Slovinsku 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad trojnásobkem průměrné mzdy.
Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 16 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku jsou 24,8 procenta pro roční příjmy do 86.140 eur (2,1 milionu korun). Na Slovensku se zvýšily z 35,2 na 36,2 procenta.
