Průmyslová i stavební výroba v Česku v březnu meziročně vzrostly

Průmyslovou produkci táhl zejména kovozpracující průmysl. Produkce rostla také v chemickém, potravinářském nebo nápojovém průmyslu, kde se však podle statistiků projevil vliv nižší srovnávací základny. Naopak vysoká srovnávací základna stála za poklesem produkce odvětví opravy a instalace strojů a zařízení. Hodnota nových zakázek v březnu ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 1,2 procenta.

Přestože meziroční růst produkce za březen může působit na první pohled optimisticky, nelze význam tohoto čísla pro zbytek roku přeceňovat,“ uvedl ekonom UniCredit bank Martin Komrska. „Březen byl prvním měsícem, kdy ekonomiku zasáhl konflikt na Blízkém východě. Je otázkou, zda se tempo růstu průmyslové výroby neudrželo v kladných číslech zejména díky snaze firem se rychle předzásobit před obávaným nedostatkem či zdražováním v souvislosti s výpadky v globálních dodavatelských řetězcích,“ dodal.

Stavební produkci táhlo vzhůru pozemní stavitelství, které meziročně narostlo o 10,8 procenta. Inženýrské stavitelství, kam spadá výstavba cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, zaznamenalo meziroční pokles 5,8 procenta. Úřady v březnu vydaly 5497 stavebních povolení, meziročně o 13,4 procenta více, stavět se začalo 2979 bytů, což je v porovnání s loňským březnem o 5,5 procenta méně. Dokončeno bylo 2688 bytů, což znamenalo meziroční pokles o 1,2 procenta.

Celkově se stavebnictví podle odborníků v březnu nedařilo špatně. Pokles v inženýrském stavitelství, tedy ve stavbě dopravních či energetických budov, pak byl podle ekonoma Banky Creditas Petra Dufka zapříčiněn vysokou srovnávací základnou. „Když už byl se zpožděním schválen rozpočet, otevřel se i prostor pro pokračování velkých staveb v oblasti dopravní infrastruktury,“ uvedl Dufek.

Březnový vývoz meziročně vzrostl o 6,5 procenta na 459,1 miliardy korun. Podobně, o šest procent, se zvýšil i dovoz, který tak dosáhl 427,2 miliardy korun. Ke kladné bilanci zahraničního obchodu podle ČSÚ přispělo zejména obchodování s ostatními dopravními prostředky, jako jsou letadla, lodě, lokomotivy nebo jízdní kola, a s auty. Příznivý vliv měl na celkovou bilanci také obchod s počítači a elektronickými přístroji. Negativní dopad na celkové saldo měl obchod s koksem a rafinovanými ropnými produkty

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk považuje březnový výsledek zahraničního obchodu za nad očekávání dobrý. Upozornil však, že přibývá faktorů, které budou obchodní bilanci negativně ovlivňovat. „Jsou to zejména vysoké ceny energetických komodit v návaznosti na konflikt na Blízkém východě. Pokud by vysoké ceny energií měly trvalejší charakter, tak by ČR jako čistý dovozce energií čelila zhoršení směnných relací a tlaku na růst hodnoty dovozu,“ uvedl.

Konflikt v Íránu považují analytici za hrozbu i pro výkonnost českého průmyslu a stavebnictví. Dopadnou na ně především vyšší náklady způsobené zdražením ropy a dalších komodit, které se dovážejí z Perského zálivu. Hlavní transportní cestu, Hormuzský průliv, přitom zablokoval Írán poté, co na něj zaútočily Spojené státy a Izrael.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}