Aktual.: 4.09.2025 11:24
Berlín – Téměř 40 procent hlasů by mohla získat strana Alternativa pro Německo (AfD) ve volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, které se uskuteční za rok. Vyplývá to z průzkumu agentury Infratest dimap, který si zadala trojice regionálních médií. Podle některých listů by dokonce příští rok mohl v čele první německé spolkové země usednout premiér z krajně pravicové strany.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho zhruba 240.000 žije v metropoli Magdeburku.
Od roku 2002 v čele země stojí premiéři z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Současný ministerský předseda Reiner Haseloff vládne od roku 2011, ve volbách za rok ale už 71letý politik kandidovat nehodlá. Kandidátku CDU povede současný zemský ministr hospodářství Sven Schulze.
Podle dnes zveřejněného průzkumu by ale ve volbách, které se uskuteční 6. září 2026, získala CDU jen 27 procent hlasů. S přehledem by je vyhrála AfD, kterou celostátní civilní kontrarozvědka označila za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku vede jako „prokazatelně“ krajně pravicovou místní odnož AfD už od roku 2023. Kdyby byly volby v neděli, dalo by jí přesto podle průzkumu svůj hlas 39 procent voličů v Sasku-Anhaltsku. Při posledních zemských volbách v roce 2021 získala AfD 20,8 procenta hlasů. Na třetím místě by podle průzkumu skončila ve volbách se 13 procenty postkomunistická strana Levice. Sociální demokraté (SPD) by získali jen sedm procent hlasů.
AfD se dařilo i v zemských volbách v Durynsku, Sasku a Braniborsku, které se konaly před rokem. V Durynsku získala 32,8 procenta hlasů a vyhrála, v Sasku a Braniborsku skončila na druhém místě se zisky 30,6 a 29,2 procenta hlasů. Do vlády žádné z těchto tří zemí se ale AfD kvůli odporu zbylých stran nedostala. S téměř 40 procenty hlasů by ale mohlo být v Sasku-Anhaltsku těžké AfD zabránit, aby poprvé získala post zemského premiéra. Musely by se proti ní spojit všechny zbylé strany od konzervativců po krajní levici.
AfD se dařilo také v únorových předčasných volbách do Spolkového sněmu. Získala 20,8 procenta, skončila na druhém místě a posléze se stala nejsilnější opoziční stranou. Německo v příštím roce čekají volby hned v pěti spolkových zemích. V březnu se bude volit v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci, v září kromě Saska-Anhaltska také v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v hlavním městě Berlíně.
Také v Meklenbursku-Předním Pomořansku, které bylo před rokem 1990 rovněž součástí NDR, by nyní volby vyhrála AfD. Podpora protisystémových stran a nedůvěra vůči státu je v posledních letech v zemích, které byly kdysi součástí komunistické NDR, na vzestupu. Podle průzkumu, který byl zveřejněn ve středu, na východě Německa jen 17 procent lidí věří, že je stát schopen plnit svoje úkoly. Na západě je to 24 procent. Nejčastěji si lidé myslí, že nad síly státu je řešení migrace. Právě ta je hlavním tématem politiky AfD.
