Aktual.: 7.10.2025 09:50
Praha – Češi mají největší obavy o své zdraví, nejméně je trápí ztráta bydlení. Nejbezpečněji se cítí lidé v Královéhradeckém kraji, naopak nejméně v Plzeňském kraji. Vyplývá to z Indexu bezpečnosti, který dnes novinářům představila ČSOB Pojišťovna. Češi jsou podle něj na hodnotě 53,7 bodu ze 100. Jde o zlepšení, loni to bylo 52,8 bodu. Průzkumu, který se uskutečnil v polovině letošního roku, se zúčastnilo přes 2100 lidí z celé ČR.
Ztráta bydlení podle indexu dosáhla hodnoty 59,9 bodu, patří tak k nejmenším obavám napříč regiony. Nejmenší pocit ochrany vnímají lidé v případě vážného ohrožení nebo poškození zdraví, kde index činí 50,2 bodu.
Rozdíly se projevují i mezi jednotlivými regiony. Nejvyšší hodnotu bezpečí zaznamenal Královéhradecký kraj s 58 body, v Plzeňském kraji to bylo 50,1 bodu. Nejvyšší míru bezpečí pociťují lidé s příjmem nad 50.000 korun, vysokoškolsky vzdělaní a senioři nad 71 let. Nejohroženější skupinou se cítí být lidé s příjmem pod 20.000 korun, nezaměstnaní a lidé ve věku 26 až 40 let.
Více než polovina populace volí racionální přístup a míru prevence přizpůsobuje skutečné hrozbě, čtvrtina je dokonce ještě opatrnější a připravuje se raději na nejhorší scénáře. Silnou roli hraje i pojištění. Téměř sedm z deseti lidí spoléhá, že jim alespoň v některých obtížných situacích poskytne potřebnou oporu, a ukazuje se také, že s rostoucím vzděláním roste i důvěra v pojišťovací produkty. Téměř 30 procent dotázaných nikdy neřešilo událost, kde by pojištění sehrálo zásadní roli.
Vážné onemocnění či úraz označují Češi za nejnebezpečnější a zároveň poměrně reálné riziko. Většina se mu tak snaží předcházet, 56 procent je nějak chráněno pro případ, že by nastalo. Polovina má sjednáno i pojištění vážných nemocí.
Nejčastěji mají lidé pojištění domácnosti proti živelním katastrofám, a to 65 procent. Proti vloupání do domu či bytu je pojištěno 62 procent lidí a proti dopravním nehodám 60 procent. Nejnižší míra pojištění je u kybernetických rizik s 33 procenty a ztráty zaměstnání s 21 procenty.
„Lidé s vyšším příjmem mají obvykle širší spektrum majetku, a tím i vyšší potřebu ochrany. Pro ně je proto pojištění nástrojem, jak snížit riziko finančních ztrát. Naopak domácnosti s nižšími příjmy častěji uvádějí, že se na pojištění nespoléhají, což může být dáno i tím, že jsou pro ně náklady na pojištění příliš vysoké,“ upozornil Petr Gajdušek z agentury STEM/MARK.
V průzkumu se ukázalo, že lidé, kteří se považují za opatrné, častěji vnímají, že je negativní události potkávají opakovaně. Ti, kteří rizika spíše ignorují nebo je podceňují, naopak mají pocit, že se jim podobné situace stávají jen výjimečně nebo vůbec. Lidé s racionálním přístupem míru prevence přizpůsobují míře rizik. Bezstarostní respondenti nebezpečí moc neřeší a spoléhají se na životní štěstí.