Aktual.: 20.05.2025 13:32
Praha – Kyberšikanu zažilo 67 procent dospívajících a s nenávistnými projevy na internetu se v uplynulém roce setkalo až 94 procent mladých lidí. Více než polovina adolescentů z menšinových skupin čelí nenávisti na internetu i několikrát týdně. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který si nechala zpracovat společnost T-Mobile ve spolupráci s organizací In Iustitia věnující se předsudečnému násilí. Kyberšikana je forma agrese vůči jednomu či více lidem s použitím počítačů, tabletů či mobilních telefonů.
Průzkumu se účastnilo 816 respondentů ve věku od 11 do 21 let, z toho 194 lidí bylo z vybraných minoritních skupin. Jednalo se například o Ukrajince či lidi s handicapem.
Zhruba dvě třetiny respondentů podle průzkumu přímo čelilo kyberšikaně, přičemž nejčastěji šlo o rozšiřování pomluv a lží nebo o urážky. Asi 60 procent z obětí se s tím někomu svěřilo, méně se svěřovali chlapci. „Kyberšikana se vyskytuje v takové míře, že ji respondenti už často ani za kyberšikanu nepovažují – bude potřeba na to reagovat a připravit v různých organizacích i na školách další opatření,“ uvedl analytik Ipsos Michal Kormaňák.
Mladí lidé tráví podle něj čím dál více času na sociálních sítích, kam se přesouvá jejich každodenní život i některé problematické jevy, jako jsou šikana nebo nenávistné projevy. Sociální sítě používá 82 procent respondentů každý den.
Nenávistným projevům čelilo 94 procent respondentů, zhruba polovina (49 procent) z nich nejméně jednou týdně. Nejčastěji byly zaměřeny proti Ukrajincům a LGBT+ lidem. Aktivně na ně reaguje 45 procent mladých lidí, například nahlášením obsahu nebo zapojením se do diskuse. Pasivně, například zablokováním uživatele, reaguje dalších 35 procent. Členové ohrožených skupin jsou pak podle průzkumu aktivnější, v 66 procentech případů se snažili proti nenávistnému obsahu zakročit. Ve 42 procentech případů je k tomu vedla snaha zastat se oběti.
„Výzkum ukazuje, že předsudky vůči menšinám jsou běžnou součástí života v Česku,“ sdělila ředitelka In Iustitia Klára Kalibová. Průzkum má však podle ní limity, co se týče zastoupení menšin, a nereflektuje například skutečný počet Romů a Ukrajinců v Česku. „Lze s jistotou předpokládat, že počet těch, kteří se setkali s nenávistnými projevy on-line, bude ve skutečnosti ještě vyšší,“ uvedla.