Průzkum: Největší zdroje stresu a nepohody dětí souvisí se školním prostředím

Pro zhruba šest z deseti dětí představují škola a školní povinnosti významnou zátěž, uvedla výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba. Výsledky výzkumu podle ní ukazují, jak důležité je, aby školy podporovaly nejen vzdělávání, ale také duševní pohodu dětí. Stres kvůli škole nebo jiným povinnostem zažívalo často nebo velmi často asi 20 procent dětí, ukázal průzkum. Často, velmi často nebo občas to bylo 60 procent dotázaných. Školní prostředí se podle dětí podílí na jejich psychické nepohodě více než jakákoliv jiná oblast života.

Stav duševního zdraví dětí a mladých lidí je reakcí na prostředí, ve kterém žijí, řekl dětský ombudsman Martin Beneš. Škola je podle něj nejen institucí pro vzdělávání, ale také pro výchovu a podporu dětí.

Polovina dotázaných označila za příčinu stresu, smutku nebo strachu vztahy ve škole, tedy problémy se spolužáky, s učiteli nebo zkušenost se šikanou. U mladších dětí od devíti do 13 let tento faktor zmínilo 54 procent dotázaných. Školní povinnosti označilo jako příčinu 45 procent dětí, rodinné problémy 46 procent. Pro zhruba čtvrtinu jsou to tlak na výkon a vysoká očekávání. Tlak na výkon zazníval jako příčina potíží častěji od starších dětí a hlavně žáků gymnázií, u nich to bylo 38 procent. Pocit štěstí spojuje asi 42 procent dětí s dobrými známkami, u dospívajících je to 46 procent.

Školní stres nedopadá na všechny děti stejně. Ve věkové skupině 14 až 17 let zažívá častý nebo velmi častý stres 24 procent mladých lidí, mezi dětmi ve věku devět až 13 let je to 17 procent.

„Víme, že škola je problém, ale i řešení. A tím řešením je proto, že často to bývá škola, která je ta první záchranná síť, když děti něco trápí,“ řekla Gomba. Zhruba dvě třetiny dětí v průzkumu uvedly, že mají k učitelům silnou důvěru. Výrazně nízkou nebo žádnou důvěru k učitelům vyjádřilo 12 procent žáků.

Asi dvě třetiny dětí uvedly, že mají ve škole někoho, s kým mohou mluvit o svých potřebách a starostech. Zhruba 13 procent dětí takovou osobu nemá, dalších 20 procent si není jistých. Pokud se děti rozhodnou svěřit se s problémy, nejčastěji se obracejí na své spolužáky. Uvedla to polovina respondentů. Na učitele se obrací 29 procent dětí a služeb školních psychologů nebo poradců využívá desetina žáků. Zhruba dvě třetiny dětí nevědí, na jakou krizovou linku nebo organizaci se mohou obrátit v případě psychických obtíží. U mladších dětí ve věku devět až 13 let jsou to tři čtvrtiny.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}