Aktualizace: 20.02.2024 13:28
Praha – Podoba nového stavebního zákona vzbuzuje obavy u většiny stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů. Podle nich nepovede nový zákon ke zlepšení a urychlení povolování staveb. Vyplývá to z průzkumu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), kterého se zúčastnilo 1100 členů komory a který má ČTK k dispozici. Vyřízení povolení stavby podle starého stavebního zákona trvá podle průzkumu ve většině případů několik měsíců a ne roky, jak upozorňovali někteří politici či analytici. Pozdější novely podle ČKAIT vznikly bez potřebné analýzy skutečné délky povolovacího řízení a identifikace hlavních procesních problémů.
Nový stavební zákon s platností od letošního 1. července zřizuje nový proces povolování staveb a jeho součástí má být krom jiného také digitalizace stavebního řízení. Do roku 2027 ale bude možné povolovat stavby podle starého stavebního zákona, který v roce 2018 zavedl takzvané společné územní a stavební řízení. To je proces, ve kterém se stavba umisťuje a zároveň povoluje, což podle ČKAIT významně pomáhá k urychlení výstavby.
Podle průzkumu činila průměrná délka územního řízení podle starého zákonu u bytových domů pět měsíců, tedy stejně jako u jejich stavebního povolení. Společné územní a stavební řízení u nich trvalo v průměru půl roku a mediánově tři měsíce. Nejdelší společně povolovací proces vykazují tunelové stavby, kde jde v průměru skoro o rok. Naopak nejrychleji se společně povolují sklady nebo parkovací domy, což trvá přibližně necelých pět měsíců. Podobně tomu je u rodinných domů a rekreačních staveb. Na jejich povolení se čeká v průměru čtyři měsíce, ve společném povolovacím řízení pět měsíců.
„Téměř polovina zapojených autorizovaných osob odpověděla, že délka trvání většiny povolovacích řízení staveb v ČR, a to včetně související inženýrské činnosti, je obvykle šest měsíců až jeden rok. Prakticky ve všech kategoriích jsme narazili na relativně složitější stavby povolené během několika dní i relativně jednoduché stavby s velmi problematickým a dlouhým povolovacím řízením,“ řekl předseda ČKAIT Robert Špalek.
Společná řízení u staveb nad 100 milionů korun podle respondentů průměrně uspořila více než pět měsíců v povolovací fázi stavebního záměru. V některých případech ale nebyla vydána územní rozhodnutí nebo stavební povolení ani po několika letech. Důvodem byly hlavně soudní spory.
Podle místopředsedy ČKAIT Michala Drahoráda bylo chybou, že byl stavební zákon změněn bez potřebné analýzy skutečné délky povolovacího řízení a identifikace hlavních procesních problémů. Tvůrci zákona se tehdy odkazovali na žebříček Doing Business, který však pro neprůkaznost údajů a zavádějící metodiku přestala Světová banka od roku 2020 vydávat. Proti žebříčku se letos vymezilo také ministerstvo pro místní rozvoj a zpochybnilo, že by podle něj ČR mělo být 33. nejhorší zkoumanou zemí v délce stavebního řízení.